Před třemi týdny onemocněl František Vláčil virózou. Její první příznaky pocítil už druhý den poté, co pospíchal ranním vlakem z Chebu do Karlových Varů. Vozy vlaku byly promrzlé, a tak hodinová cesta dala organismu zabrat.
„Někde u Sokolova otevřela dveře u mého kupé starší dáma a zeptala se, jestli si může přisednout. Že prý seděla v promrzlém kupé ve vedlejším vagonu a sněžilo jí tam. Chtěl jsem se rozesmát, ale byl jsem příliš ztuhlý. Tak jsem jí jen řekl, aš si sedne, ale že si nepomůže,“ popisuje pětatřicetiletý muž cestu vlakem do krajského města. Jejím vrcholem byl téměř půlmetrový sloup ledu přimrzlý na chodbě vozu ke dveřím. „Prostě nás dráhy přepravily v mrazáku,“ říká.
Zimní zážitek Sedmičku inspiroval k testu úrovně kvality cestování vlakem v zimě. Redaktor Sedmičky se na cesty vydal v týdnu, který přinesl vůbec nejnižší lednové teploty.
První vlak podrobený redakčnímu testu patřil soukromé společnosti Viamont. Sedmička jím vyjela v úterý 26. ledna v jedenáct dopoledne z dolního nádraží v Karlových Varech do Bečova nad Teplou spolu s dalšími čtyřiadvaceti cestujícími a dvěma kočárky.
I když venkovní teploměr ukazoval osm stupňů pod nulou, cestování moderním vlakem RegioSprinter od německých Vogtlandbahn bylo v zásadě bezproblémové. Vůz sice překvapivě hlučel, podstatné ale bylo, že jsme v něm netrpěli zimou. Teplota ve vlaku byla optimální. Potěšila nás také příjemná a usměvavá průvodčí, která ochotně odpovídala na naše otázky.
Citelně chladněji však bylo ve zpátečním vlaku z Bečova do Karlových Varů, který přijel od Mariánských Lázní. Asi patnáct cestujících sedělo ve voze v zimních bundách a nebylo to tím, že by jen byli líní si je odložit. Většina z nich si nechala na hlavě i kulichy. O chladu ve voze se bavila čtveřice německých seniorů, která seděla vedle redaktora Sedmičky. Ten proto v Krásném Jezu požádal průvodčího o zvýšení teploty ve vozu. „Topíme naplno,“ odpověděl průvodčí, „bohužel část teploty uniká spojovacími klouby.“
Sedmička tak do města horkých pramenů přijela s vlastními promrzlými klouby. Cesta tam a zpátky stála dvaačtyřicet korun.
„Komfort v podobě dostatečně vytopené soupravy je v těchto zimních měsících, při teplotách hluboko pod bodem mrazu, komplikované zajistit. Přesto, na základě vašeho průzkumu, zvažujeme zavést některá nová opatření,“ řekl Sedmičce Pavel Raška, vedoucí střediska Regionální dráhy společnosti Viamont v Karlovarském kraji.
Dodal, že podle jeho názoru soupravy RegioSprinter svým komfortem převyšují standardní vozový park drážní osobní dopravy v rámci celé republiky.
Teplo cestou za sněhem
Dobře se cestovalo klasickým „záhumenkovým“ motoráčkem do Merklína. Sedmička tam zamířila ve středu 27. ledna v 9.06 hodin z horního nádraží. Přestože okna vozu byla zvenku zamrzlá, že přes ně nebylo nic vidět, ve voze hřálo jako v chaloupce u pece. Cestující uvnitř na chvíli dokonce zapomněli, že za okny motoráčku je osmnáct stupňů pod nulou. A podobné to bylo i ve čtvrtek 28. ledna, když se redaktor vypravil za sněhem na hory - do Perninku.
Naproti tomu zklamání nám téhož dne nabídl vlak, který vyjížděl v půl páté odpoledne z Karlových Varů do Chebu. V prvním voze soupravy Českých drah, která přijela od Klášterce, topení nehřálo. Bylo méně než vlažné. A cestující to nejvíce cítili u podlahy. Zima do nich vstupovala od nohou.
„Souprava pendluje celý den, takže se v ní topí neustále. Informace, které mám od personálu, jsou jiné. Jeden vůz byl přetopený, v ostatních bylo dvacet stupňů,“ reagovala mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová.
Celkem jsme v mrazivém týdnu otestovali šest vlakových spojů z Karlových Varů. Pouze ve dvou byla zima.
TIP PRO CESTU VOZEM REGIOSPRINTER
Na vyvýšených sedadlech v krajních částech RegioSprinteru, který jezdí na trase K. Vary OE M. Lázně, bývá tepleji než v prostřední části vozu.
