V roce 1980 byl poblíž texaského městečka Wink zaznamenán další z negativních dopadů intenzivní těžby ropy: po „klasickém“ znečištění půdy ropnými úniky se objevily dvě obří, pomalu se zvětšující prolákliny. Nyní je jasné, že nejde o specifický jev jedné malé lokality, ale o systemický úkaz, který sžírá většinu Texasu, jehož povrch se podle nejnovějších měření pravidelně vlní a propadá. Místy až o metr za rok.
„Takové pohyby půdy v takovém rozsahu nejsou normální,“ uvedl k zaznamenanému jevu geofyzik Zhong Lu ze Southern Methodist University v Dallasu. Lu a jeho tým mezi roky 2014 a 2017 sbíral satelitní data nejen z okolí zmíněného městečka Wink, ale rovnou čtyř okrsků a celkem šesti měst.
Oblast více než deseti tisíc kilometrů čtverečních se prý nestandardně vlnila, místy docházelo ke změnám reliéfu až o jeden metr. Vědci následně naměřená data překryli daty o historické produkci jednotlivých ropných studen v oblasti a nestačili se divit: oblasti s historicky největší těžbou nyní vykazují největší, podle slov vědců „epicky četné“ reliéfní změny.
Geodet studie Jin-Woo Kim varoval, že podobný efekt lze očekávat po celém Texasu, jehož povrch byl po dekády od roku 1940 děrován jak těžebními, tak průzkumnými vrty. Vědci varovali, že nejsou schopni další propady a vznik proláklin předpovídat, což celou situaci prý radikálně komplikuje. „Posledních pět let detekujeme nárůst seismické aktivity u městečka Pecos,“ dodal Kim s tím, že před rokem 2012 v oblasti žádné otřesy nenastávaly
