Těžký život na fotbalovém dně

Jarní soutěže brzy zahájí i týmy z „fotbalového undergroundu“. Poslední v nejnižší soutěži Berounska jsou po podzimu Sokolové z Mořinky.

Dostávají v průměru čtyři a půl branky během jednoho zápasu, ale zůstávají odhodlaní zlepšovat se, a nechybí jim ani patřičný nadhled. Tak překonávají hráči týmu TJ Sokol Mořinka těžký život bez vlastního hřiště. Se čtyřmi body z devíti utkání jsou na samém dně tabulky IV. třídy, z níž už není kam sestupovat. „Naším cílem je dostat se ze sklepa alespoň k východu, kde budiž světlo,“ popisuje situaci Richard Špaček (na snímku). Útočník, hospodář a kronikář mořinského týmu v jedné osobě se snaží situaci odlehčit alespoň v originálních komentářích výkonů „svého srdečního“ a často prohrávajího celku. „Bohužel, pro některé naše hráče je navštívit trénink stejně lákavé, jako usednout ve vlaku na WC,“ dočtou se třeba návštěvníci serveru http://mesta.obce.cz pod TJ Sokol Mořinka. Více než vlastní neúspěchy klubu, vadí malá státní podpora sportování na venkově. „Trápí nás politici, slibující změnu špatných poměrů ve financování sportu, a přitom je sami způsobili. Je velice smutné, že náš klub, který ke sportu vychoval mnoho dětí, nemá hřiště,“ lituje Špaček.

„Domů“ dojíždějí

Pomoci se Sokolové dočkali od Lužců. Jejich hřiště, vzdálené deset kilometrů od Mořinky, považují za domácí trávník. Své síly tak spojily dvě nejmenší obce na Berounsku, ve kterých se fotbal hraje. „Ve vedení Lužců figurují inteligentní lidé, kteří jsou schopni porozumět a vyjít vstříc. Tak by měl sport na této úrovni také vypadat,“ říká Špaček s tím, že by chtěl udržet na Mořince alespoň zlomek z mládeže, kterou klub vychová. První jarní duel odehraje fotbalový ousider Berounska 10. dubna od půl páté v Lužcích s Tetínem.