Těžní parní stroj i záchodové vozíky | E15.cz

Těžní parní stroj i záchodové vozíky

Kateřina Wegnerová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
V hornickém muzeu v Krásně vystavují pozůstatky po těžbě. Největším lákadlem je těžní parní stroj z dolu Marie, pocházející z roku 1897.

Budova úpravny, objekt dílen, těžní věž a budova, strojovna, vrátnice a stavba jedné z nejstarších trafostanic na našem území. To vše si můžou zájemci o historii těžby cínu prohlédnout v Hornickém muzeu Krásno na místě bývalého dolu Vilém.

Historický cínový důl je založený na žilném systému Gellnauer, který byl s řadou přerušení činný až do devadesátých let dvacátého století. Také hlavní budova muzea sloužila v osmnáctém a v devatenáctém století jako úpravna cínových rud. Do podoby muzea byla zrekonstruovaná v letech 1994 až 1998.
Expozice byla slavnostně otevřena dne 5. září 1998 u příležitostí 2. setkání hornických měst a obcí České republiky, které se konalo v Krásně.

Bývalá úpravna slouží jako hlavní objekt hornického muzea v přírodě, které se rozkládá na ploše několika hektarů.

Vlastní muzeum doplňuje řada pozůstatků po těžbě a zpracování rud v okolí, které budou postupně zpřístupněny systémem naučných stezek a chodníků. Rekonstrukce ostatních budov v areálu dolu Vilém proběhla v letech 1998- 2004 a jsou zpřístupněny veřejnosti od roku 2004.

Parní stroj z Marie

Hlavním atraktivním exponátem je těžní parní stroj z dolu Marie z roku 1897 a expozice k jeho transferu z Královského Poříčí.

Dále je zde prezentována historie těžby hnědého uhlí od devatenáctého století až do současnosti. V sousední místnosti jsou představeny slavnostní hornické uniformy a důlní měřičství.

V patře je expozice mineralogie a geologie Slavkovského lesa. Zajímavá je expozice rudních ložisek Českého masivu těžených po roce 1945. Veřejnosti je dále zpřístupněna těžní věž a šachetní budova, strojovna, trafostanice a budova dílen dolu Vilém. V bývalé strojovně je umístěn elektrický těžní stroj firmy Siemens z roku 1942.

WC na kolejích

V šachetní budově s těžní věží je v přízemí v první místnosti instalována expozice vertikální a horizontální důlní dopravy - vystavena je důlní klec, signální zařízení i různé druhy důlních vozíků o rozchodu šest set milimetrů, jako je vůz na dopravu vytěžené rudy, vůz na naftu, na dopravu dřeva či záchodové vozíky.

Ve druhé místnosti je náznaková instalace důlní šatny doplněná figurínou horníka v takzvaných fáračkách. V druhé části této místnosti je důlní ošetřovna s ležícím zraněným horníkem a dále jsou zde vystaveny oživující záchranné přístroje.

V prvním patře šachetní budovy jsou pak představeny jednotlivé aspekty hlubinné i povrchové těžby. Na panelech jsou přiblíženy nástroje a stroje používané při těžbě surovin, doplněné vystavenými trojrozměrnými předměty - kopáči, špičáky nebo vrtacími tyčemi.

Dále způsob dopravy, který ilustruje nejen expozice v přízemí budovy a exponáty vystavené na volných prostranstvích areálu, ale také několik modelů důlních vozů a lokomotiv vystavených v této místnosti.

Světlo v dole

Představeny jsou i svítilny používané v dolech - vystaven je soubor důlních lamp od olejových kahanů z druhé poloviny devatenáctého století přes karbidové a benzinové lampy až po nejnovější akumulátorové lampy.

Své zastoupení mají i různé typy přístrojů - od těch k měření důlních větrů, koncentrací škodlivin v dole až k odpalovacím strojkům. K vidění jsou i různé druhy přileb používaných ve dvacátém století.
Samostatnou část expozice tvoří dokumentace vývoje záchranné báňské činnosti, tedy záchranné a sebezáchranné přístroje československé, německé, sovětské, polské, ale i francouzské výroby. Nejstarším je přístroj firmy Dräger z roku 1924. V budově bývalé trafostanice je v přízemí vystaveno zařízení důlní trafostanice ze čtyřicátých let dvacátého století a transformátory z roku 1959. V prvním patře této budovy je výstava obrazů s hornickou tematikou, většinou z padesátých až šedesátých let dvacátého století.

Provozovatelé muzea by v sousední místnosti do budoucna rádi připomněli utrpení politických vězňů využívaných jako levná pracovní síla při těžbě uranu v okolí Horního Slavkova.

Kdysi dávno

Na jaře roku 2007 byla v budově bývalých dílen zpřístupněná expozice raně novověkého hornictví. Zde je k vidění replika rudné štoly a modely důlních strojů a zařízení. Nejdelší z nich je dlouhý více než šest metrů.

Na prostranstvích areálu je instalována unikátní expozice povrchové důlní dopravy o rozchodu devět set milimetrů, která byla až do svého zrušení v roce 2003 využívána k dopravě skrývky a hnědého uhlí v povrchových lomech sokolovského revíru.

V sousedství šachetní budově jsou vystaveny důlní vozíky, lopatové nakladače a dvě lokomotivy používané v hlubinných dolech. V areálu je vybudována také ukázková štola o délce čtyřicet metrů s ukázkou současné technologie.

HORNICKÉ MUZEUM

* Leží v historickém dole Vilém a je pobočkou Krajského muzea Sokolov.
* Muzeum nabízí expozice historie těžby rud, uhlí, mineralogie a geologie Slavkovského lesa, středověký důl Jeroným v Čisté, historie úpravnictví či expozice ložisek Českého masivu.
* Otevírací doba duben až říjen od středy do neděle: 9.00 až 12.00, 13.00 až 17.00 listopad až březen od pondělí do pátku: 9.00 až 12.00, 13.00 až 17.00
* Jindy pouze po předchozí dohodě.
* Vstupné stojí 20 korun plné, 10 korun snížené, 40 korun rodinné, 5 korun pro školy .

Autor: Kateřina Wegnerová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.