Na středověké opatství plné tajemných mnichů, záhadných úmrtí a labyrintů chodeb ukrývajících před zvědavci největší knihovnu křesťanského světa se 19. února změnila hudební scéna Městského divadla Brno. Českou premiéru tam měla divadelní verze románu italského spisovatele Umberta Eca Jméno růže. Diváci zhlédnou tajuplný gotický kriminální thriller, podobný Šifře mistra Leonarda od Dana Browna.
„Jen stěží by se našel někdo, kdo Jméno růže nečetl, nebo kdo alespoň neviděl stejnojmenný film se Seanem Connerym v hlavní roli. Místo Conneryho hraje v inscenaci Viktor Skála. Ale po svém, nic z filmu neokoukal,“ říká dramaturg a autor inscenační úpravy Ladislav Stýblo o příběhu, v němž Vilém z Baskervillu vyšetřuje pozoruhodná úmrtí mnichů, kteří měli něco společného s knihovnou skrytou za spletitým labyrintem chodeb.
Jestliže by brněnští autoři měli převést na jeviště Jméno růže přesně podle předlohy, trvala by hra nejméně devět hodin. Diváci se však nekonečného představení bát nemusejí. Thriller s prvky mystiky se vejde do dvou hodin. A bude mít spád.
„Pro divadlo je původní text Umberta Eca téměř nezpracovatelný,“ tvrdí režisér Petr Kracik. Podle něj by třeba minimálně hodinu trvalo, než by divák dostal školení o rozdílech mezi řády benediktinů a františkánů. Jedni třeba nosili hnědou kápi, druzí černou, a aby to diváky nemátlo, mají v brněnské divadelní verzi Jména růže jednotný kostým. „Chtěl jsem zkrátka udělat silný příběh blízký hercům i divákům,“ vysvětluje režisér.
Pikantní součástí příběhu je vztah mezi dvěma muži, který vyvrcholí pohlavním stykem. „Ve filmové adaptaci šlo dokonce o jednu z nejlépe udělaných erotických scén. Na jevišti bude také, ale diváci by neměli čekat žádné sprosťárny,“ poodhaluje Kracik detail ze středověké detektivky, v níž se kromě Skály představí například Vojtěch Blahuta, Zdeněk Junák, Ladislav Kolář či Erik Pardus.
