Ticho. Jen občas šustí listy a kliká myš | E15.cz

Ticho. Jen občas šustí listy a kliká myš

Na sedm hodin se redaktorka Sedmičky stala knihovnicí.

Knížky jsou namluvené na cédéčkách, spousta z nich se dočkala filmové podoby. Přesto klasické knize, která láká svou typickou vůní a šustěním stránek, málokdo odolá. Své o tom vědí v Městské knihovně v Klatovech. Čtenářů je pořád víc. Dětí i dospělých. A kromě knih si půjčují i časopisy, noviny, cédéčka s hudbou nebo chodí do knihovny na internet. Na rozdíl od jiných zaměstnání se knihovnice mohou chlubit klidným prostředím. V odděleních je slyšet jen klapot bot, šustění stránek nebo klikání myší u internetu. Živěji je v dětském oddělení. Ale jen když jsou na programu besedy pro školáky nebo hlasitá čtení.

„Když hledáme nové pracovníky, hlásí se hodně lidí. Ale není to jen o hledání knížek. Je to i o neustálém vzdělávání. Většinou už poznám, kdo má opravdu zájem, nebo jen hledá zaměstnání,“ říká ředitelka Městské knihovny v Klatovech Zdeňka Buršíková. V knihovně pracuje přes třicet let. Nejnovější část knihovny se nachází v nejnižším patře objektu bývalé jezuitské koleje. Depozitář. Leží tu všechny knihy, které se nepůjčují příliš často. A také všechny archivní.

Srdce knihovny

Depozitář ještě voní novotou. Knihovnice už se nemusí bát, že budou muset tahat těžké knihy, aby se dostaly k požadovanému titulu. Práci jim ulehčí nový systém posuvných regálů. Každý má sedm pater, měří dva a půl metru a unese přes tři metráky knih. Regálů je čtyřiadvacet. Stačí lehce otočit kličkou u každého z nich a monstrum se dá do pohybu. O patro výš je oddělení pro dospělé čtenáře. Ten, kdo si chce jen půjčit vybrané tituly, nemusí se zdržovat. To, jestli knížka je v knihovně, se dozví přes internetové stránky tohoto zařízení. A může si ji rovnou objednat. I to si v praxi vyzkoušela redaktorka Sedmičky.

Najít například zmínku o klatovských památkách bylo víc než snadné. Stačí zadat heslo a už se na obrazovce objeví všechny tituly spolu s jejich autory, které se o tématu zmiňují. A pak už stačí jít do regálů a hledat. „Po dvanácti letech, co jsme se přestěhovali do těchto rozsáhlých prostorů, je pořád co vylepšovat. Včetně datových sítí. Čtenáři chtějí rychle získávat informace, nejenom hledat knížky, ale i vzdělávat se,“ říká ředitelka. Vždyť i kartičky s označením knihy a razítkem vypůjčení jsou minulostí. Nahradily je čárové kódy.

Staré, ale žádané

Důchodkyně s taškou na kolečkách postává před knihovnou a nejistě přešlapuje na místě. Tašku má napěchovanou knížkami. „Vyklízela jsem knihovnu a nevím, co s tím. Vyhodit knížky je mi líto, snad uspěji tady,“ doufá žena. Antikvariát je také součástí knihovny, ale ne každého tu přijmou s otevřenou náručí. „Lidé si myslí, že všechny knížky, které přinesou, od nich vezmeme,“ říká Pavel Šota.

Největší zájem je ale o regionální literaturu. A také o historické tituly. „Ale takových knížek tady moc není,“ dodává Šota. Připojuje i jednu dobrou radu. Nejlepší je přinést seznam knih, teprve pak samotné staré knihy.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!