Tomáš Garrigue Masaryk: světoběžník s hodonínským srdcem | E15.cz

Tomáš Garrigue Masaryk: světoběžník s hodonínským srdcem

Přesně před sto šedesáti lety se v Hodoníně narodil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Za svůj život se musel neustále stěhovat. Během dětství a dospívání žil jen na Hodonínsku na šesti místech. Stejně jako zakusil různá místa, vyzkoušel si i nejrůznější povolání. Tomáš Garrigue Masaryk stihl být zámečníkem, kovářem, učitelem, profesorem, filozofem i politikem. Svůj život završil tím, že se v osmašedesáti letech stal prvním prezidentem Československa.

Hodonínský rodák, který položil základy československého státu, ale neměl cestu k politickému vrcholu vůbec jednoduchou. Pocházel z chudé rodiny, a tak se mohl stát jen učitelem nebo knězem.

„Málokdo to ví, ale Masarykův otec byl kočím na císařském statku. Často ho překládali z jednoho dvora na druhý. Rodina se kvůli tomu musela stále stěhovat,” popisuje komplikované dětství prvního prezidenta ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně Irena Chovančíková.

Nejdelší dobu žila rodina Masaryků v Čejkovicích. Ty také malému Tomášovi nejvíce přirostly k srdci. Jejich tehdejší domek dodnes stojí, a to i přesto, že během komunistického režimu chátral. „Podařilo se ho zachránit až díky obrovskému nadšení místních lidí,“ vzpomíná místostarostka Čejkovic Marie Ritterová.

Po převratu se totiž zvedla obrovská vlna zájmu o Masaryka. „Nápad opravit Masarykův domek vznikl těsně po sametové revoluci v prosinci. A už za pět měsíců bylo všechno hotové,“ říká místostarostka.
Právě život v Čejkovicích Masaryka nejvíce ovlivnil. Seznámil se s kaplanem Františkem Satorou. A bylo to pro něj osudové setkání. „Satora v něm objevil výrazný talent. Půjčoval mu knížky, učil ho latinsky a taky hrát na housle. Umožnil mu studovat spisy, které měli jezuité uložené v Čejkovicích na bývalé templářské tvrzi. Ovlivnil ho i při rozhodování studovat na gymnáziu,“ vypráví Chovančíková.

I když byl Satora o čtyřiadvacet let starší, vytvořilo se mezi nimi silné pouto. „Šlo o krásné přátelství, které trvalo po celou dobu kaplanova života. Dokonce i po jeho smrti Masaryk finančně podporoval jeho sestru. A to i poté, co v roce 1914 odešel za hranice,“ objasňuje historička vztah obou mužů.
Masaryk na Čejkovice nikdy nezanevřel. A to i přesto, že tam bydlel jen šest let. Svůj život trávil v Hustopečích, kde chodil na reálku. Chvíli žil i ve Vídni, kde se musel na přání rodiny učit zámečníkem. Bral to jako velkou křivdu a z učení nakonec utekl. Poslední kapkou bylo, když mu jeden z učňů sebral jeho oblíbený atlas, ve kterém tak rád cestoval prstem po mapě. Porozumění hledal marně.

„Ani ve škole, ani doma jsem neslýchal hlubšího slova o duchovní podstatě náboženství. Sám jsem tenkrát špekuloval o takových věcech, jako například, kdo je větší pán, císař, nebo papež?“ svěřoval se se svými pochybnostmi Masaryk příteli Karlu Čapkovi, který jeho vzpomínky zachytil v knize Hovory s T. G. M.

Propadl filozofii

Lásce k filozofii nakonec propadl na celý život. Studoval ji na univerzitě ve Vídni, kde si z ní dokonce udělal doktorát. Poté rok pobýval na univerzitě v Lipsku, kde se seznámil s dcerou newyorského podnikatele a svojí budoucí manželkou Charlottou Garrigue.

Rok po svatbě se jim narodila dcera Alice a o další rok později syn Herbert. Ten ale v necelých pětatřiceti letech zemřel na tyfus. Masarykovi měli později ještě čtyři děti – Jana, Eleanoru, Olgu a Hanu. Eleanor a Hana zemřely po prvním roce života.

„Masaryk vychovával všechny děti v duchu ideálu harmonie těla a ducha. Uměly cizí jazyky, každé hrálo na nějaký hudební nástroj a všechny sportovaly. Syn Jan se stal velvyslancem v Londýně a ministrem zahraničních věcí. Herbert byl zase nadaný malíř. Alice byla jednou z prvních vysokoškolsky vzdělaných žen u nás. Založila Československý červený kříž a po smrti Charlotty Masarykové vykonávala funkci první dámy,“ vyjmenovala Chovančíková.

Masaryk musel svoji rodinu ve Vídni nějak uživit, a proto suploval na střední škole a dával soukromé hodiny. Půjčoval si také peníze od přátel. V březnu 1879 si na univerzitě udělal docenturu. Masaryk se ve Vídni zabydlel na několik dlouhých let. Kromě přednášení na univerzitě si tam začal budovat svoji slibnou politickou kariéru. Na Hodonínsko a Břeclavsko se ale stále vracel a spolu s manželkou tam navštěvoval svoje rodiče.

„Nejčastěji za nimi jezdil do Klobouk u Brna. Tam se také seznámil s početnou skupinou evangelíků. Vedl s nimi duchovní a filozofické rozpravy, což ho později vedlo k přesvědčení přestoupit k evangelické církvi,“ dodala Chovančíková, která se Masarykovým životopisem zabývá už dvacet let. „Dřívější režimy dělaly vše pro to, aby se na Masaryka úplně zapomnělo. Osobností s tak jednoznačným mravním a humanitním odkazem v našich dějinách ale zas tolik nemáme. Máme to štěstí, že jeho kořeny jsou právě na Hodonínsku. Měli bychom na to být skutečně hrdí,“ dodává Chovančíková.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.