„Je to o pocitu absolutní bezmoci a naštvanosti,“ říká o důvodech napsání knihy Co nám zbořili její autor Václav Fiala. Publikaci o historii a zániku klatovské továrny Škodovka vybrali čtenáři Sedmičky za Kulturní událost roku 2009 v Klatovech.
„Celou kauzu kolem bourání bývalé Schifauerovy továrny jsem velmi těžce nesl. A vracet se k tomu po dvou letech bylo stresující. Ale cítil jsem, že to musím udělat. Chtěl jsem hlavně celou kauzu popsat a být přitom maximálně neosobní. A také jsem si přál, aby tahle malá továrnička úplně nezmizela z povrchu zemského,“ popisuje klatovský umělec.
Podařilo se mu nashromáždit desítky dopisů od nejrůznějších lidí. A také celou řadu fotografií. Historických i současných. Několikrát se také sešel s Richardem Schifauerem, synem posledního majitele. S ním natočil čtyřhodinový rozhovor. Ten byl natolik strhující a vypovídající o zakódování strojařských schopností v dynastii Schifauerů, že právě tato část tvoří stěžejní kapitolu celé knihy. Knihu Co nám zbořili vydal v pěti stech výtiscích Václav Fiala vlastním nákladem.
Chtěl ji hlavně věnovat jako vzpomínku lidem, kteří v této továrně desítky let pracovali. „Velmi mě překvapil obrovský zájem o knihu. Ta navíc vyvolala i odbornou diskusi. A tak přišel na řadu její dotisk,“ říká Fiala. Kniha o klatovské Škodovce se stala modelovým vzorem vypovídajícím o tom, jak mohou skončit industriální stavby. „Obracejí se na mě lidé z celé republiky a prosí, abych jim poradil, jak zabránit bourání podobných staveb u nich. Ale co jim mám říct, když jsem nedokázal zabránit bourání malé Schifauerovy továrny? Já prohrál, stejně tak lidé v Klatovech, kteří se snažili bourání zabránit,“ ptá se umělec.
Po cestopisu V Indii jen tak a nejnovější publikaci Co nám zbořili se Václav Fiala pustil do psaní třetí knihy. „Pracovní název je Neviditelné město a bude mít dva díly. První bych rád vydal letos, druhý příští rok. Chci v ní zachytit město Klatovy při výročí 750 let od jeho založení, ale v detailech. Jsou to ty detaily, které jako běžný chodec nevnímáte, i když kolem nich denně chodíte. Třeba arkýře, portály, výkladní skříně, osvětlení. Fotím je a srovnávám s minulostí,“ říká Fiala.
