Tradice nade vše. Krédo majitelů domů v centru Berouna | E15.cz

Tradice nade vše. Krédo majitelů domů v centru Berouna

V centru města od pradávna vlastnili domy měšťané z vážených společenských vrstev. Kdo a jak na Husově náměstí žije a podniká dnes?

Exkurzí po berounském Husově náměstí zjišťoval týdeník Sedmička, které historické domy v centru města slouží dodnes k bydlení a ve kterých jejich majitelé podnikají. Během několika dní jsme vstoupili téměř do všech historických objektů mezi radnicí a obchodním domem Baťa. Ctili jsme přání některých majitelů nezveřejňovat jejich totožnost. Podle většiny dotázaných podnikatelů z centra Berouna patří k největším patriotům Husova náměstí uzenář Václav Šmejkal, který prodejnu „Na Vejstupku“ provozoval už za minulého režimu. V kostkované pepito blůze jej mezi řezníky najdete i dnes, nad svým řeznictvím dodnes bydlí.
Mezi starousedlíky patří také radní a po odstoupení ministra kultury Jiřího Bessera z funkce starosty také nový místostarosta Berouna Miroslav Endrle. V roce 1921 koupil objekt č.p. 89, tak zvaný Frišmanovský dům, jeho dědeček. „Po znárodnění a vyvlastnění domu tady podnik Drobné zboží vybudoval socialistickou drogerii. Po restituci jsem zubožený a zruinovaný dům začal rekonstruovat,“ říká Endrle. Podobný úděl čekal po revoluci i ostatní majitele domů na Husově náměstí.

1. Škola s duchem dědy

„Pradědeček byl trulářem a v letech 1870 až 1880 dal domu novou střechu s výškou krovu téměř jedenáct metrů. Údajně tam sušil dýhy, dokonce se po něm zachoval intarzovaný nábytek,“ vzpomíná spolumajitel jazykové školy a cestovní kanceláře Lingua Tour Jiří Vavrečka. V 50. letech minulého století komunisté dům č.p. 78 znárodnili. Byty spravovalo bytové družstvo, v obchodech se vystřídal Pramen s cukrárnou a mlékárnou, druhý krámek užíval dlouhodobě podnik Zelenina. „S nostalgií a vděčností vzpomínám na dědečka, který ho, ačkoli dům nebyl jeho, ze skrovné penze a za pomoci mých rodičů udržoval. Aby do něj alespoň nezatékalo,“ vzpomíná Vavrečka. Společně s chotí dům v centru ihned po revoluci zrestituovali a začali mu vracet jeho zašlý lesk a slávu. Poslední opravy objektů dnešní jazykové školy manželé Vavrečkovi dokončili v polovině září.

2. U korun už nehučí

Hotel U Tří korun znají pamětníci především díky plzeňské dvanáctce a „hotovkám“ pivnice, které nikdo neřekl jinak než Hučák.
„Hluk z této restaurace byl na historické centrum Berouna už příliš. Dnes jej využívají čínští nájemníci,“ řekl majitel Tibor Mészároš. V „Číně“ U tří korun pracoval jako vrchní od poloviny 70. let minulého století. Po revoluci objekt v centru města koupil.
První zmínka o domu pochází už z doby okolo roku 1500, kdy jej vlastnil soukeník Jaroš. „Po smrti majitele Jana Albína z Jenčova prodal dům jeho dědic Lukáš Vodňanský v roce 1652 Matyáši Rousovi za dvě stě dvacet pět kop grošů. O rok později už je doloženo, že Rous zde provozoval hostinec,“ popisuje Mészároš starší, který dnes investuje hlavně do renovace historického sálu vzadu za bývalým Hučákem.

3. Advokáti nad lékárnou

Dům č.p. 44 postavil v roce 1930 Bedřich Hořínek proto, aby v něm byla lékárna. A lékárna je v něm i dnes. Za socialismu komunisté sice svěřili objekt do hospodaření OÚNZ v Berouně. V 80. letech převzalo hospodaření domu ministerstvo vnitra, které jej rekonstruovalo pro potřeby Správy sboru národní bezpečnosti v Berouně. Restituenti pak dům prodali. „V roce 1998 jsem dům zakoupila a postupně nechala opravit. V přízemí je nadále lékárna, v prvním patře je advokátní kancelář. Nahoře a ve druhém patře jsou pak dva byty,“ uvedla berounská advokátka Zdeňka Mužíková, podle níž byl dům ve své době postaven velmi moderně. Vnější vzhled zůstal zachovaný až do dneška a současná majitelka na momentálním uspořádání a užívání nehodlá nic měnit.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!