Trenér Josef Jandač se z Chrustenic stěhuje na Ukrajinu

Asistent trenéra „zlatých hochů“ z posledního mistrovství světa v hokeji Josef Jandač měl minulý týden pohár mistrů světa ve svém držení, aby ho ukázal v berounských školách.

Jen se Josef Jandač vrátil z mistrovské mise v Německu, už balil kufry na své další angažmá na Ukrajinu. Na rozhovor v areálu penzionu a restaurace Ve Století v Loděnicích, kterou vlastní se svým nejlepším kamarádem z dětství, jsme měli dvacet minut. Málokdo ví lépe než Josef Jandač z Chrustenic, kolik se toho za jednu hokejovou třetinu čistého času dá stihnout.

Jak se vám změnil život po tom slavném překvapivém vítězství v Německu?

Po návratu toho bylo dost. Samé besedy a slavnostní ceremonie, ale to k tomu prostě patří. Je naší povinností ukázat pohár dětem. Potřebují vzory a motivaci, aby sportovaly a neseděly jenom doma u počítačů. V poslední době už se to uklidňuje a začínám se dívat do budoucnosti.

Tedy směrem na východ? Nelitujete, že jste podepsal smlouvu s vedením klubu Budivelnik Kyjev? Po vítězství v Německu by nejspíš přišly i jiné nabídky, nebo ne?

Samozřejmě jsem uvažoval o tom, jestli budu kandidovat na místo hlavního trenéra národního mužstva. Pak jsem zvolil jistotu, tedy Kyjev. Kontinentální hokejová liga je velká výzva a není čeho litovat. Navíc, nikdy neříkej nikdy. Mám smlouvu na dva roky, ale klidně se může stát, že už na podzim budu zpátky. Takže nelituji ničeho.

Nároďák je tedy stále ve hře?

Do budoucna se může odehrát ledacos. Opakuji, že nikdy neříkám „nikdy“.

Budete v Kyjevě i s rodinou. Už víte, kde budete bydlet?

Nic mi nestojí za to, abych pro cokoliv obětoval čas, který můžu trávit se svými dětmi a se ženou. Za pár dní odlétám do Kyjeva prohlédnout si bydlení. Petr s Ludmilou půjdou do druhé třídy. Budou chodit do anglické školy, což bude určitě dobrá průprava pro život. Let z Kyjeva do Prahy trvá hodinu a půl, takže když pojedeme na čtrnáct dní na zájezd, jak to v Rusku chodí, odletí si rodinka domů do Česka, kde máme ve škole domluvené rozdílové zkoušky a pokračování ve výuce.

Zvládnete i provoz restaurace Ve Století, kterou spoluvlastníte v Loděnicích?

Odjakživa podnikám s kamarádem Honzou Mužíkem od nás z Chrustenic. Chodili jsme spolu už do školky. Naprosto mu důvěřuju, nikdy jsme spolu neměli žádný problém a konflikty jiných společníků z firem jsou nám zcela cizí.

Už jste začal oprašovat azbuku?

V mančaftu máme kromě Rusů také Ukrajince, Kanaďana, Slováka nebo Fina, takže se nebude komunikovat jenom v ruštině, ale i v angličtině, se kterou nemám problém. Základy ruštiny z gymnázia se budou určitě hodit, intenzivně se jí teď učím.

V týmu budete mít také Čechy, včetně čerstvých mistrů světa. Máte ambice na play-off?

V Kyjevě bude hrát Petr Vampola, Petr Gřegořek, Tomáš Kudělka nebo Leoš Čermák. Konkurence v KHL je velmi vyrovnaná. Mým hlavním cílem je, aby mužstvo hrálo kvalitní hokej. I když před mistrovstvím světa nám taky nikdo nevěřil a… Všechno se ukáže až v průběhu sezony.

O nečekaném vítězství Česka na mistrovství světa se popsaly už tuny novinového papíru? Jak tento triumf vnímáte vy?
Bylo to úžasné a je docela možné, že už nikdy nic podobného nezažiju. Přestože se mužstvo semklo, je potřeba přiznat, že jsme měli velkou dávku štěstí.

Zaznamenal jsem určitou nevraživost českých fanoušků vůči Ovečkinovi. Nejspíš na tom má svůj podíl střet s Jardou Jágrem na olympiádě, po němž Rusové dali branku a vyřadili nás. Rád bych všem fanouškům hokeje sdělil, že Ovečkin je naprosto pohodový kluk. Na letišti jsme seděli s Jardou Jágrem na baru a Alexandr si k nám přisedl. Pogratuloval nám, uznal, že jsme ve finále měli větší hlad po vítězství a že máme titul zaslouženě.