Trenérka: Kladu si s týmem velké cíle

Trenérka Marcela Krämerová se vrátila po roce zpět do Strakonic. Místní basketbalistky chce zase dostat mezi elitu.

Jednou už ve Strakonicích byla. A uspěla. Pak nečekaně skončila, a teď je zpátky. S novou chutí, energií a odhodlaná uspět. „Jsem náročný člověk a vždycky si kladu vysoké cíle. Ale zároveň jsem nohama na zemi,“ říká Marcela Krämerová.
O čem tedy sní? Při své první štaci získala se strakonickými hráčkami páté místo. V mizerně rozehrané sezoně to byl velký úspěch. A teď? „Kdyby se nám to povedlo zopakovat, bylo by to skvělé,“ dodává.
Ovšem to závisí na různých okolnostech. Ještě neví, jak posílí konkurence, s jakými týmy jednotlivá družstva vkročí do soutěže. Nedokáže odhadnout, jestli se některá z jejích hráček zraní. Oproti minulé štaci totiž našla u Otavy trochu jiný tým.
„Co se týče kusů, je užší. Kvalitativně bych řekla že podobný,“ míní. Na tvorbě nového kádru se nemohla podílet. Vyhrála konkurz na nového trenéra a do Strakonic přišla až v době, kdy byla soupiska takřka hotová.
Jedinou posilou je Zuzana Ondřejová. Jinak tým bude spíš šetřit a kádr rozšíří o dorostenky.
Druhý příchod Krämerové je od toho prvního dost odlišný. Jak sama přiznává, napoprvé přicházela do Strakonic jako neznámá trenérka. Měla za sebou působení ve Zlíně, a potom byla asistentkou v Karlových Varech. Nikdo mě moc neznal. I já jsem byla trochu vyjukaná,“ přiznává. Nečekaně ale skončila kvůli rodinným problémům. Teď se vrací do Strakonic ve větší pohodě. Jde do známého prostředí, má ve Strakonicích přátele a zná i vedení klubu. „A také hráčky vědí, co ode mě mohou čekat. I v tom je to lepší,“ říká.
Všechny tyto momenty hrály velkou roli v tom, když se hlásila do výběrového řízení na pozici trenéra. Měla i několik nabídek ze zahraničí, ale rozhodla se pro místo, kde se cítí dobře. „Nemám ještě natolik dobrou angličtinu, abych se se dvěma dětmi mohla vydat do zahraničí a tam všechno zařizovat,“ přiznává. Proto byla ráda, když ve výběrovém řízení uspěla a do Strakonic mohla přijít.
S Marcelou Krämerovou jde ruku v ruce pověst velice impulzivní trenérky, která při zápase chvíli neposedí. Neustále chodí podél lajny. Burcuje hráčky a diskutuje s rozhodčími. „Lidé z vedení už mi říkali, že se těší na moje technické poznámky,“ usmívá se.
„Už mě ta pověst ale trochu štve. Je spousta trenérů mužů, kteří jsou impulzivní a nikdo to neřeší. Taky bych chtěla být flegmouš, ale to bych třeba holky na to páté místo nedostala. A když hráčky vidí mě, nic nevypustí,“ uzavírá.