Je trojnásobným mistrem republiky v dlouhém triatlonu ve své věkové kategorii. Ten poslední titul má z letoška. A k němu přidal vítězství v Hanáckém poháru. Vlastně celá sezona patří k těm nejlepším v kariéře Ladislava Gočaltovského. Jeden ze zakládajících členů úspěšného hranického týmu Rocktechnik Triatlon přitom před pár týdny sfoukl na dortu padesát svíček.
Inspirace olympionikem
V mládí hrával jako hokejista juniorskou ligu v Olomouci a nějakou dobu taky vesloval za olomouckou Lokomotivu. Plavání, běh nebo jízda na kole ho nikdy moc nelákaly. Zlom nastal před deseti lety.
„Kamarád a tehdejší primář v hranické nemocnici Aleš Boháč mě v roce 2000 zlákal ke startu na triatlonovém závodě Bečvoman,“ vzpomíná Gočaltovský.
Nový zážitek ho nadchl. „Do závodu jsem šel prakticky bez přípravy a v cíli jsem byl vyřízený. Pro mě to byl impuls, abych se sebou začal něco dělat,“ vysvětluje závodník.
Druhým momentem, který odstartoval novou etapu jeho života, byl olympijský závod v triatlonu. Jan Řehula tehdy v Sydney fantasticky vybojoval bronz. „Ten závod jsem sledoval v televizi o půl druhé ráno, pamatuju si to jako dnes. Hodně mě to ovlivnilo,“ říká Gočaltovský.
A tak začal trénovat. Aspoň dvakrát týdně šlapal na kole, běhal i plaval. V následujících letech se jeho jméno pravidelně objevovalo na startovních listinách řady triatlonů.
Doma je za exota
Deset let s triatlonem Gočaltovského změnilo. Náročný sport jej pohltil a z koníčku se stala součást jeho života. Triatlon jej zocelil. „Jsem odolnější proti stresu, mám větší sebevědomí. Můj obvodní lékař mě považuje za mrtvého, nemarodil jsem snad třináct let,“ pochvaluje si sportovec.
Stejně jako v ordinaci, moc se nezdržuje ani doma. Třikrát týdně má trénink plavání, k tomu ještě čtyřikrát vyráží na cyklistickou a běžeckou přípravu. O víkendech závodí. „Pro rodinu jsem tak trochu exotický druh,“ směje se triatlonista. Ale doma si zvykli. Pětadvacetiletého syna dokonce inspiroval, věnuje se terénnímu triatlonu.
Před pěti lety Gočaltovský získal první angažmá. Byl u zrodu hranického týmu Rocktechnik Triatlon, který v dlouhých triatlonech patří k nejúspěšnějším v Česku. „Zázemí oddílu je velkou výhodou.
V posledních letech mi pomohlo posunout se na špičku veteránských kategorií,“ míní závodník, který se za rok postaví na start skoro patnáctky triatlonů a deseti až třinácti běžeckých závodů. To už je solidní zátěž. Zdraví ale Gočaltovskému zatím slouží. „Některé problémy naopak odezněly. Člověk musí umět poslouchat své tělo,“ tvrdí triatlonista.
I díky tomu zvládne absolvovat 3,8 km plavání, sto osmdesát kilometrů na kole a na závěr 42,2 km běhu za deset až deset a půl hodiny. V celkovém hodnocení dlouhého triatlonu se každý rok pohybuje v první dvacítce českých triatlonistů. „Poráží i mnohem mladší závodníky. Někteří z něj už mají komplex,“ chválí šéf Rocktechniku Michal Malík.
Výsledky ale nejsou pro Gočaltovského to nejdůležitější. „Chci se hlavně triatlonem bavit, zůstat přitom zdravý a mít pokoru před tímto krásným sportem,“ uzavírá závodník.
