Tropická vedra mění historii
Nad výcvikovým prostorem Hradiště krouží vrtulník. Ve vzduchu však nerámusí kvůli vojenskému cvičení, vznesl se z jiného důvodu. Likviduje další požár, na který už sami hasiči ze země nestačí. I když voda z jejich cisteren požár už jednou uhasila, za chvíli se objevil znovu. Na povrch mu pomohlo sucho a nebývalé horko.
„Dvanáctého jsme na letišti naměřili 32,9 °Celsia. O čtyři desetiny víc než v roce 1991, kdy jsme zaznamenali dosud nejteplejší červencový den,“ upozorňuje Jiří Hostýnek, vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie z Českého hydrometeorologického ústavu v Plzni. Jak dodal, ve Varech padl i další rekord. Průměrné denní teploty v první polovině července dosáhly úrovně 27,9 stupně Celsia. Tedy o málo více než v roce 1972.
Vysoké teploty přejí požárům. „Nejvíc hoří suchá tráva a lesní hrabanka. Naštěstí nám zatím nechytly stromy přímo v lese,“ říká mluvčí krajských hasičů Martin Kasal.
Výjezdy k požárům způsobeným vysokými teplotami už hasiči počítají na desítky. Jen na Karlovarsku pospíchali k jedenadvaceti případům, v celém kraji k téměř šedesáti. Nebezpečná kombinace sucha a horka si nevybírá, hoří všude. V Perninku, Sadově, Ostrově, Bochově, Velkém Rybníku.
Krajští úředníci proto zakázali rozdělávat v lesích ohně, dokonce ani kouřit se tam teď nesmí.
Vedra zatápějí i silničářům. Častěji než v předchozích létech musejí spravovat silnice, na kterých žhnoucí paprsky rozpustily bílé čáry nebo rovnou asfaltový povrch. K takovým případům vyjíždějí denně.
„Největším problémem jsou silnice nejnižších tříd. Těžká doprava tam v asfaltu vyjíždí koleje. Například v Kyselce, odkud vozí kamiony minerálku, Dubině, Šemnici a Sedlečku, kde byla situace špatná,“ informoval Josef Bulka, hlavní dispečer Údržby silnic Karlovarského kraje.
Jak doplnil, poškozený povrch silničáři zasypávají kamennou drtí. „Aby se na ni asfalt nabalil, a silnice se tím zpevnila. Nic jiného s tím teď dělat nejde,“ dodal.
Nejen trávy, dřeviny nebo silnice však podléhají horku. Dlouhotrvající vysoké teploty, které vyhánějí většinu lidí k vodě, některým i podrážejí nohy. „Jsou to desítky případů denně,“ vypočítává mluvčí záchranné služby Lukáš Hutta s tím, že lidé by pobyt na místech s přímým slunečním zářením měli omezit.
„Důležité pak je dodávat tělu hodně tekutin,“ dodává Hutta.
