Pohyboval se v Řepově, Jizerním Vtelně, Bezně, na Chlumu, v Horních Stakorech, v okolí boleslavského hradu či na Karmeli. Proslul však především výzkumy hradiště Slavníkovců v Libici nad Cidlinou.
„Své vazby s rodnou Boleslaví ale nikdy nepřerušil,“ říká historik Karel Herčík. Jeho žena Květuše Hradecká ostatně pocházela také z Boleslavi. Turek do regionu často jezdil a spolu s kolegy bádal v okolí.
Byl významný vědec
Rudolf Turek se narodil 20. června 1910 do rodiny právníka na dnešním náměstí Míru. Vychodil gymnázium a vystudoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity. Potom pracoval ve Státním archeologickém ústavu a téměř půlstoletí v Národním muzeu v Praze.
„Ačkoliv mnohé jeho závěry a názory jsou již dnes díky novým výzkumům překonané, nic to nemění na postavení, jaké v české vědě zaujímá,“ míní Luděk Beneš, ředitel Muzea Mladoboleslavska, které nyní Turkovi spolu s Národním muzeem a Archeologickým ústavem uspořádalo výstavu.
„Připomíná jeho život, vědecké úspěchy, především ale jeho nejvýznamnější archeologické nálezy, mezi nimiž nechybí ani předměty z výzkumů na Boleslavsku,“ říká Beneš.
K vidění tam je třeba raně středověký meč či šperky jedenáctého století z Prachovských skal. V jedné z vitrín si lze pročíst glosy událostí v Národním muzeu, které psal pod pseudonymy, v jiné jeho zápisy a náčrty v inventární knize Muzea Mladoboleslavska z roku 1941.
Dcera zapůjčila medaile
„Nejobtížnější při přípravě výstavy bylo, a to spíš pro kolegy z Národního muzea a Archeologického ústavu, sestavit dostatečně reprezentativní kolekci exponátů, protože spousta z nich se musela vyjmout z expozicí,“ vypráví Beneš.
Vystavují také diplom od Německého archeologického institutu z roku 1964, Pamětní medaili Zdeňka Nejedlého za dlouholeté zásluhy o rozvoj Národního muzea či Herderovu cenu, kterou Rudolfa Turka vyznamenali za návrh vídeňské univerzity v roce 1976. Ty zapůjčila dcera archeologa Milada Nováková.
Učit mohl jen externě
I přes řadu ocenění a zahraniční uznání působil Turek na Karlově univerzitě pouze externě.
„Tento velmi sečtělý člověk byl věřící katolík. Sám si mi kdysi posteskl, že proto nebyl vhodnou osobou pro vyučování na vysoké škole prodchnuté marxistickým výkladem dějin,“ vzpomíná historik Herčík.
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století navíc bojoval proti komunisty naplánované demolici historických domů v centru Boleslavi, kde je měly nahradit paneláky.
„Vehementně se tehdy postavil proti rozbourání Mírového náměstí,“ tvrdí Herčík. Neúspěšně.
Pocty se nedožil
Po revoluci Turka mezi prvními navrhlo zastupitelstvo Mladé Boleslavi k udělení čestného občanství.
„Slavnostního předání diplomu se kvůli špatnému zdraví nemohl zúčastnit. Čekali jsme, až se jeho stav zlepší. Bohužel se tak nestalo a 13. listopadu 1991 zemřel. Připadl mi tak jako starostovi města smutný úkol předat diplom jeho paní,“ dodává Herčík.
Rudolfa Turka jeho nejbližší pohřbili na starém hřbitově v Mladé Boleslavi.
Právě pietní shromáždění v těch místech ukončí seminář o archeologii, který se na počest významného boleslavského rodáka koná 17. června v Kulturním středisku Svět.
Příchozí se na něm od odborníků dozvědí, třeba jak Rudolf Turek ovlivnil nahlížení na problematiku počátků mincovnictví v českých zemích či bádání o českém raném středověku.
