Varhany a zpěv Miroslav Dědek Zábranský, basa František Larry Krofta, kytara Víťa Zábranský, bicí Karel Hrabák. To jsou současné Proměny.
Kytara Miloslav Froněk, zpěv Onek Hoser, basa Bondy Dvořák, bicí Milan Balog. To je skupina Natural 2. září 1970, v den svého vzniku. Vydatným impulzem pro hudební směřování nové kapely bylo album In Rock od Deep Purple. Z Naturalu se staly Proměny o pár let později, anglické názvy museli měnit všichni bez ohledu na hudební žánry.
Na čtyřicáté narozeniny si do Lidového domu kapela na pozvala hosty, kteří kapelou v minulosti prošli. Někteří si přímo s Proměnami zahrají – kytarista Míla Froněk a zpěváci Onek Hoser a Petr „Longton“ Brousek, někteří vystoupí se svými skupinami. Hoser s kapelou Greyhound, Froněk a bubeník Ivan Pelc s Bernard Blues Bandem, Dědek Zábranský a Hrabák s Hard Again. Mladou rockovou generaci zastoupí kapela Tajfun.
Jak to chodilo
„Jestli se to podaří, zazpívá si Honza Haško, vystoupí Uriah Heep Revival, kde hrají brácha Víťa a Larry a Longton by zahrál se svou akustickou kapelou,“ vypráví Dědek.
Čtyřicet let v lidském životě není tak mnoho. Čtyřicet let trvání kapely – to už je úctyhodné. Muzikanti se shodují, že ani jednoho by nikdy nenapadlo, že bigbít budou hrát tak dlouho.
Za čtyřicet let kapela zažila všechno možné. Střídání hudebníků, povinnou změnu názvu, nedůstojné přehrávky před komisí (za komunistů možnost, jak být oficiálně trpěni), po celou dobu bolševismu pohybování se na hraně zákazů a možností hrát. Ti, kdo nemohou pamatovat, „jak to tenkrát chodilo“, jen těžko věří, že se nejedná o polosmyšlené vyprávěnky (jeden příklad – na jednom z koncertů basák Larry hecoval publikum pokřikem „hej, hej“, aby vzápětí přišlo na kapelu udání, že na koncertech hajlovala). Kapela ale také zažila vskutku k prasknutí narvané koncerty, vystupování na festivalech před davy lidí v řádu tisíců, euforii z úspěchu. A byla idolem a inspirací pro mnoho zdejších o hudební generaci mladších začínajících bigbíťáků. Velký respekt ale měli i u svých souputníků.
Přestože tu fungovaly i jiné dobré kapely, koncerty Proměn v tehdejším karlovarském M-klubu patřily vždy k hudebním událostem a vrcholům dění. Nejlepší období zažila kapela od poloviny 70. do začátku 80. let. To byla sestava Froněk, Zábranský, Krofta a bubeník Milan Bačo. Kapela na vrcholu, vznikla řada původních, výtečných skladeb, které dnes patří k proměnovské klasice.
„S Larrym jsme s bigbítem začínali v polovině 60. let v kapele Co nebo co. Když začal hrát Natural, říkali jsme si, že něco takového bychom chtěli někdy hrát. Moc se nám to líbilo. Tehdy mě ještě ani ve snu nenapadlo, že o pět let později se v té kapele objevím,“ vzpomíná Dědek. Do Proměn nastoupil v roce 1975.
Tři roky před ním se už v kapele objevil Larry Krofta. „Tehdy mě pozval Míla Froněk na koncert s tím, že budou obměňovat kapelu, jestli bych k nim nechtěl jít hrát na basu. Měl jsem tenkrát nabídku od Václava Běhavého jít hrát do Plzně, ale rozhodl jsem se pro Natural. Nejslavnější a nejlepší éra Proměn byla v druhé polovině 70. a na začátku 80. let. Na to vzpomínám úplně nejraději. To, co se dělo, bylo něco úžasného,“ říká Krofta.
Zakladatel Naturalu Froněk hrál v Proměnách až do roku 1993. „Proměny, to byla moje nejhezčí etapa muzicírování. Tomu, co jsme dělali, jsme bezmezně věřili a rvali se za to. Sestava s Dědkem, Larrym a Milanem Bačem bylo velice šťastné spojení, dostali jsme se tehdy hodně k vlastní tvorbě. Invenčně to byla nejlepší doba,“ vybavuje si Froněk.
Srdce plná hudby
Na jeho post přišel Dědkův bratr Víťa, jeden z těch, kteří na kapelu chodili. „Proměny jsou pro mě srdíčková záležitost. Když mi bylo patnáct, brával mě brácha do M-klubu. Proměny byla moje první bigbítová kapela, kterou jsem kdy viděl a byl jsem z toho úplně vyřízený. Byly inspirací pro spoustu zdejších kapel, jejichž hráči byli o hudební generaci mladší. To potvrdí každý muzikant z té doby,“ říká rozhodně.
Druhým z těch, kteří Proměny pečlivě sledovali, je bubeník Karel Hrabák. V kapele hraje od roku 1994. „Na Proměny jsme se chodili do M-klubu koukat, zrovna hráli v té své nejslavnější sestavě, tak bychom to jednou možná mohli dělat. Postupně jsme se začali seznamovat. Proměny ve Varech znamenaly naprostý vrchol. Když mě po letech oslovili, přijal jsem to bez jediného mrknutí,“ vzpomíná.
Čtyřicet let trvání kapely – tam není a nemůže být jiný důvod než láska k hudbě (showbusinessové důvody jsou v tomto případě liché). „Mám z toho dobrý pocit a cítím uspokojení, že jsme u toho všeho, i s dalšími lidmi, mohli být, že jsme u bigbítu vydrželi a máme možnost se setkávat. A je mi fajn i z toho, že jsme se mohli potkat i s mladšími muzikanty. My jsme tu ještě a oni jsou tu už,“ ohlíží se Dědek za čtyřiceti bigbítovými roky.
Narozeniny oslaví Proměny 9. října od 19 hodin.
