Udělat trpišáka

Po někom zůstanou sochy, jména ulic a oslavné životopisy. Někteří lidé po sobě naopak zanechají pomníček přímo v jazyce, nenápadný, přitom však všudypřítomný.

Pěkným příkladem je Jan Jiří Grassl. Kdo dnes ví, že to byl zločinec narozený nedaleko Moravských Budějovic, který počátkem devatenáctého století okrádal a zabíjel lidi v nedalekém Rakousku?

Na podobný zářez má teď zaděláno Aleš Trpišovský. Pro jeho oblíbený trik prudce přibrzdit před autem, které jede za ním, se začal šířit pojem „udělat trpišáka“.

Šance, že se zapíše do slovní zásoby stejně silně jako Grassl je však samozřejmě mizivá. I když zákony této země mu umožňují, aby na tom pracoval dost dlouho. Na kontě má už několik incidentů (zbrzdil mercedes a BMW, jeho auto blokovalo také autobus).

Přesto se dál volně prohání po silnicích. Policie nás před ním neubrání, tvrdí, že to nejde. Jedinou spásou jsou tak kolony. Tam trpišáka udělat nelze.

Dokud budou policisté před podobnými řidiči bezmocní, bude nás chránit jenom jízda krokem. Je to úlevné poznání, umožní to ušetřit miliardy za nové dopravní stavby.

Vida, jak užitečný může být jeden grázl.