Ukrajinec šíří ve Frýdku pravoslaví | E15.cz

Ukrajinec šíří ve Frýdku pravoslaví

Petra Sasínová

Nikdy neměli pravoslavní křesťané svou farnost ve Frýdku-Místku, až nyní. Už dva roky působí pravoslavná církev ve frýdeckém kostele svatého Jošta.

Díky knězi Vasylovi Orosovi přibývá ve Frýdku-Místku pravoslavných křesťanů. Scházejí se na bohoslužbách v kostele svatého Jošta ve Frýdku, který patří katolické církvi. Protože ho nevyužívala, pronajala ho pravoslavné církvi. Ta platí jen elektřinu a provoz zabezpečovacího zařízení.
„Jsem třetím knězem, který sem přišel. Moji předchůdci rychle utekli. V kostele nebylo vůbec nic, ani lavice. Vzali si klíče od kostela, podívali se a zase odešli. Kostel byl prázdný a studený. Jednou mi dokonce zmrzlo víno v kalichu. Nejtěžší ale bylo, že tady nebyli věřící, kteří by na naše bohoslužby přišli,“ vypráví otec Vasyl Oros. Jen tak se ale nevzdal. Zpočátku vylepoval pozvánky na bohoslužby dokonce na nádraží a jiných místech. „Chodil jsem také po ubytovnách, kde jsem předpokládal, že by mohli být zahraniční dělníci, kterým možná chybí pravoslavný kněz,“ říká Oros. Kromě frýdeckého kostela pravidelně káže také důchodcům z domova v Palkovicích.
„Rozhodl jsem se, že budu lidem pomocníkem a budu přijímat i těžké úkoly. S tím jsem také přišel do Frýdku-Místku. Teď mne těší, že se naše společenství rozrůstá. Žije tady mnoho nevěřících lidí. Vysvětlit některým, co je to víra, vyžaduje mnoho mluvení a trpělivosti,“ líčí výmluvný a usměvavý kněz, který žije se svou rodinou v Místku. Pravoslavní se mohou na rozdíl od katolíků ženit. Má také dítě.

O svátcích plno

V kostele, který otec Oros stihl vybavit pozlacenými ikonami a jinými atributy pravoslaví, se schází kolem třiceti lidí. O svátcích bývá plný. Další nejbližší pravoslavný chrám je v Ostravě-Michálkovicích.
„Chodí k nám především Češi. Někteří přešli z jiných církví. Nedávno jsem zrovna křtil tři Čechy. Přicházejí také Ukrajinci, Rusové, Slováci, Bulhaři,“ říká Oros.
K pravoslaví se hlásí především Řekové, Rusové a obyvatelé mnoha dalších slovanských zemí. I v Česku, kde se dějiny pravoslavné církve pojí s misí Cyrila a Metoděje, je to asi pátá největší církev. Při sčítání lidu v roce 2001 se k ní přihlásilo třiadvacet tisíc obyvatel České republiky a dalších sto tisíc cizinců zde žijících. Vasyl Oros pochází z Ukrajiny, z obce Danylovo v Podkarpatské Rusi. Studoval nejprve v bohosloveckém semináři v Oděse, poté v Kyjevě, kde dosáhl titulu doktor bohosloví. Má výjimečný talent na řeči. „Umím osm jazyků. Mimo jiné mluvím řecky, anglicky, srbsky, bulharsky,“ vypočítává kněz, který také plynně hovoří česky. Při kázání někdy využívá rusínský jazyk.
V České republice je přes deset let. Působil v Praze, Olomouci a Brně, tam byl nejdéle – šest let. Do Česka s sebou vzal i své rodiče. Ti se už znovu stěhovat nechtěli a zůstali v Brně. Roky byl Oros pomocníkem arcibiskupa Simeona, který spravuje farnosti na Moravě a ve Slezsku. V pravoslavné církvi jeho titul zní – Jeho Přeosvícenost vladyka Simeon. V létě 2008 sloužil tento vladyka ve frýdeckém kostele první pravoslavnou bohoslužbu. „V nejbližších dnech má opět přijet,“ říká Oros, který byl vysvěcen na kněze teprve před dvěma roky.

Autor: Petra Sasínová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!