Obec Líšná je takřka zapomenutá vesnička na Přerovsku. Ne nadarmo tamní lidé říkají, že jim lišky dávají dobrou noc. Přesto se zapsala do historie - tedy alespoň té letecké. Ve čtvrtek 23. listopadu roku 1989 zaduněla obcí dutá rána a blízký les olízly plameny ohně. Do země se zabořilo letadlo MiG-21 šestého stíhacího bombardovacího leteckého pluku z Přerova.
V hektických listopadových dnech, kdy sametová revoluce nabírala na síle, se nestalo zřícení jedné stíhačky zprávou dne. Armáda neměla zájem o zveřejnění podrobností havárie a média se zajímala spíše o politické dění v zemi. Lidé z Líšné ale na pád letadla nezapomněli a začali po dvaceti letech pátrat, co se tehdy vlastně ve vzduchu nad jejich vesnicí stalo. Kromě pár útržkovitých vzpomínek totiž o havárii téměř nic nevěděli.
Pilot se katapultoval
„Oslovili jsme i ministerstvo obrany s prosbou, aby nám v pátrání pomohlo. Dozvěděli jsme se, že se tehdy pilot při návratu na přerovskou základnu pokusil ve výšce pět set metrů vysunout podvozek. Jenže zjistil, že klesl tah motoru. Motor navíc následně i vysadil. Pilot ihned ohlásil závadu a dostal povel ke katapultáži. Katapultoval se ve výšce tři sta metrů nad terénem při rychlosti 350 kilometrů v hodině,“ popisuje nehodu Hana Jurčíková z Líšné, která se o případ zajímala kvůli zápisu do obecní kroniky.
Podle zprávy z ministerstva stačil pilot Jaroslav Matušů před vlastní záchranou nasměrovat neovladatelný letoun do neobydlené části. Kdyby manévr nezvládl, mohlo letadlo zničit část vesnice, ve které v té době žilo okolo dvou stovek lidí. Matušů, jehož letadlo dopadlo mezi stromy, přistál padákem v lese a zranil se.
„Nejdřív přistál na stromě a potom dopadl na zem. Našel ho nimrod, který tam byl na čekané. Protože pilota bolela bedra, pomohl mu dojít do obce Roštění a odtud jej odvezli na letiště,” vypráví Jaroslav Schön ze Svazu letců Přerov.
Po záchraně pilota začaly v obci vojenské manévry. „Byl večer a najednou byla naše poklidná vesnička plná cizích lidí. Protože jsem starý rodák a znám dobře místní kraj, chtěli po mně, ať je zavedu k lesu.
Prozradili mi tehdy, že u Líšné spadlo letadlo a oni hledají jeho trosky. V té době se o podobných haváriích moc mluvit nesmělo. Byl listopad 1989 a nikdo ještě moc nevěděl, co se bude dít. A tohle byla přece jenom vojenská záležitost,“ vzpomíná Jiří Neradil z Líšné.
I další tamní lidé si pamatují na to, že druhý den ráno už byl les v obklíčení vojáků, kteří odklízeli trosky. Podívat se tehdy přišli i přespolní. „Sešla se tam tenkrát celá Líšná i lidé z okolí. Viděli jsme jen ohořelé stromy, trosky a vojáky, kteří ale o čumily neměli zájem. Doba byla opravdu napjatá,“ říká Jiří Kladenský, který měl v té době chatu v katastru vedlejší obce Čechy.
Letecké neštěstí vedle Líšné se dokonce zapsalo i do místopisu tamního lesa. „Prostoru, kde letoun dopadl, se teď říká „U Letadla“. A ještě dnes jsou tam k nalezení zbytky po havárii,“ tvrdí Jurčíková. Za pravdu jí dává i pamětník Neradil. „Před pár lety jsem tam byl na houbách a našel jsem v zemi zabořený úlomek z letadla. Tak jsem si ho schoval na památku,“ říká s úsměvem Neradil.
Zajímají se i historici
O tragédii se s odstupem let zajímali také přerovští letečtí odborníci a historici. „Zjistil jsem, že příčinou havárie byla destrukce lopatky kompresoru. Potvrdil mi to kolega Jaroslava Matušů, který s ním létal. A bez zajímavosti není ani to, že se pilot katapultoval jen pár kilometrů od rodné obce Kostelec u Holešova,“ poznamenává Schön.
