Umění a kýč

Kýč substantivně neobohacuje asociace spojené se zobrazeným tématem. Jedna z definic teoretika umění Tomáše Kulky vystihující podstatu kýče.

Zjednodušeně může její výklad znamenat, že kýč je co nejpřesnější napodobeninou originálu, má prvoplánové sdělení i smysl, do detailu propracovanou formu. Nepodněcuje fantazii, nepřináší informace navíc. Trpaslík s lucerničkou je prostě trpaslík s lucerničkou, rádoby zámecké schodiště domku je stále jen rádoby zámecké. Nemohl se ale teoretik splést? Plakáty politiků sbírají v Táboře „kýčovité“ hlasy jako houby po dešti, s originálem mají však společné málo. Tváře s podbízivým úsměvem ztratily náznak třeba jen mimických vrásek. Pravdou ale je, že sdělení „obrazů“ je na první pohled jasné. Jen jestli původně neměly přesvědčit o něčem jiném.