Necelých deset kilometrů od sebe vznikají firmy, které se zabývají likvidací odpadů. Zatímco takzvaná pyrolýzní jednotka ve Vítkovicích nikomu nevadí, lidé z Vratimova se proti firmě, která chce likvidovat pneumatiky v místní průmyslové zóně, hlasitě bouří.
„Jsem technik, nové technologie mám rád, mají budoucnost. Ale vadí mi, že má stát prakticky uprostřed Vratimova něco, co nikde jinde na světě ještě nefunguje,“ vysvětluje jeden z vratimovských signatářů Jakub Vavrečka.
Nedaleko od Vratimova, v ostravských Vítkovicích, dokončují desítky expertů zkušební provoz. Přístroj začne brzy likvidovat odpady na různých místech v kraji. Na vývoji zařízení pracují i lidé z Vysoké školy báňské.
„Je to unikát. Jen v Japonsku funguje zařízení, které je tomu našemu blízké,“ představuje jednotku Roman Smelik z ostravské firmy Arrow Line.
Na petici, která nesouhlasí s tím, aby ve Vratimově spalovali pneumatiky, je už přes sedmnáct set podpisů. To je výsledek odporu Vratimovských vůči firmě Hoks Industry, která chce vybudovat linku na likvidaci pneumatik. Petice putovala na krajský úřad. Tamtéž v uplynulých dnech putoval i nesouhlas vratimovských zastupitelů se záměrem vybudovat takové zařízení jen pár stovek metrů od vratimovské radnice.
Vratimovská vzpoura
„Problémem je už samotný areál někdejších papíren, kde má zařízení stát. Územní plán nebyl nikdo za dvacet let schopen změnit,“ říká Jakub Vavrečka.
V územním plánu je areál bývalých papíren veden jako průmyslová zóna. První paneláky a samotné centrum města jsou hned vedle. „Zatím vše připravujeme ke zkouškám, zkuste zavolat příští týden,“ odmítá žádost Sedmičky o vstup do areálu předseda představenstva Hoks Industry Lubomír Dvořáček. Předtím přitom vyzýval obyvatele Vratimova, ať vytvoří skupinu, která by si provoz přišla prohlédnout.
Dvořáček ujišťuje, že likvidace pneumatik nijak vratimovské životní prostředí neovlivní. „Jsou to stroje, které jsou v uzavřené hale a nejsou zdrojem emisí,“ vysvětloval na nedávném veřejném setkání. Plný kulturní dům se představitelé firmy marně snažili přesvědčit, že jim jejich záměr nijak neublíží.
Dokonce prý ani doprava pneumatik. Průměrně má podle Dvořáčka přijet do vratimovské zóny v uvozovkách jen šest nákladních aut s pneumatikami denně. „Takové množství aut znamená denní navýšení provozu o dvě procenta. Za den tudy projede na tři stovky aut,“ argumentuje Dvořáček.
Ve speciálních pecích, které mají být tři, se pneumatiky díky vysoké teplotě rozloží na tři části. Pyrolýzní koks, pyrolýzní olej a kovový šrot. Přitom koks i olej je možné použít dále jako palivo. To alespoň uvádí firma ve svých materiálech. Ze zařízení nevede žádný komín a tak ani neznečišťuje ovzduší. V tom má být jedinečné.
Jeden z tvůrců protestní petice, Petr Šik z Vratimova, však na takové argumenty neslyší. „Nic podobného na světě nefunguje a oni to chtějí zkoušet osmdesát metrů od lidských obydlí. Lidi to ohrozí. Už jenom to skladování pneumatik,“ vysvětluje důvody svého nesouhlasu Šik. A myslí si, že vedení města zaspalo. Svůj nesouhlas mělo dát najevo už mnohem dříve a ne až nyní. Starostka Iveta Zechová však podobná slova ostře odmítá. Lidi neobměkčí ani případná nabídka pracovního místa. Moc jich nebude, protože zařízení obslouží jen několik jednotlivců.
Vítkovický výzkum
Zcela odlišná situace panuje ve Vítkovicích. Kousek od Mírového náměstí už rok sestavují a zkoušejí pyrolýzní jednotku, která rovněž likviduje odpad. Firma Arrow Line se procesu pyrolýzy věnuje deset let, do výzkumu tohoto procesu investovala na padesát milionů korun. Zařízení není nijak veliké a stojí v nenápadné hale. „Vše je naše koncepce. Nejde o nic obšlehnutého. Seznámili jsme se ve světě s mnoha podobnými pokusy. Museli jsme se vyhnout mnoha patentům,“ ukazuje Roman Smelik na pyrolýzní jednotku. „Je to unikát. Jen v Japonsku funguje zařízení, které je tomu našemu blízké,“ představuje Smelik.
Převratná novinka z Ostravy má zlikvidovat až dva metráky plastu za hodinu. Dovnitř se dostanou pomocí malého pásového dopravníku. Odpadem je plyn, který půjde využít na vytápění nebo jako pohon motorů. Zatím plyn proudí úzkou kovovou trubkou ven a hoří. „Stále vše měříme, máme za sebou několik set hodin zkušebního provozu,“ říká Smelik. Hodnotu zařízení odhaduje na patnáct milionů korun.
Laicky řečeno v peci lze spalovat veškerý organický odpad jako pneumatiky, plasty, papír, vyjeté oleje nebo nemocniční odpad. Pyrolýza nezvládne sklo nebo železo. „Odpad dáme do pece, kde je šest set stupňů Celsia. Ovšem nezačne hořet, protože nemá vzduch. Rozloží se tak na jednodušší látky,“ popisuje Smelík zjednodušeně celý proces. Už příští rok mají nejméně dva tyto přístroje začít normálně pracovat. Jeden bude spalovat odpady ve Frýdku-Místku, druhý v Bruntále.
Když přijde řeč na pyrolýzu pneumatik ve Vratimově, pokrčí Smelik rameny. „Nevíme o tom nic bližšího. Konkurenci není slušné komentovat. Ale bylo by to jedinečné zařízení ve světě,“ říká Smelik o systému, který chce používat Hoks Industry k likvidaci pneumatik
A co úřady?
Na tahu je nyní krajský úřad. Ten může vydat, nebo také zamítnou takzvané integrované povolení pro firmu Hoks Industry. „Samozřejmě že můžeme při svém rozhodování k protestům z Vratimova přihlédnout,“ uvádí mluvčí úřadu Šárka Vlčková.
Ani krajští úředníci si novou technologií na likvidaci pneumatik nejsou příliš jistí, a proto se obrátili na ministerstvo životního prostředí. „Je potřeba důkladně ověřit, zda provoz má nějaký vliv na životní prostředí,“ doplňuje Vlčková.
Celý proces může podle ní trvat i dva měsíce. „Doufám jen, že už u centra Vratimova nebudou a najdou si vhodné místo někde jinde,“ říká na adresu firmy Hoks Industry nespokojený autor petice Šik.
