Kdo byli ti, kdo uvnitř jihlavského domu s bílým lvem ve štítě žili v době, kdy toto stavení teprve vznikalo? Když jej stavěli, jak se dnes říká, na zelené louce, a zakládali tím ve 13. století město Jihlavu?
Víme přesně jen tolik, že byli bohatí. „Byli to lidé, jejichž činnost nějak souvisela s jihlavským dolováním stříbra. Mohli to být tedy kupci nebo bohatí řemeslníci ze třídy vrchního patriciátu, ze skupiny obyvatel města, z nichž se skládala městská rada. Byli to lidé, kteří to město řídili, reprezentanti nejvyšší společenské třídy v oblasti. Plyne to z velikosti domu a jeho umístění na náměstí,“ říká v klenuté místnosti s obnaženým zčernalým zdivem z kamení a cihel Marek Peška, archeolog z brněnské společnosti Archaia.
Jsme v budově základní umělecké školy na jihlavském náměstí, která prochází celkovou rekonstrukcí. Dnes se tu studenti neučí poznávat a produkovat klenoty hudby či malířství, budova zato bohatě vydává odborníkům drahocenné střípky k poznání nejstarší historie středověkých měst.
Proč zrovna tady? Ornament bílého lva ve štítu je dnes pro laika jediným zajímavým prvkem na fádní a ploché fasádě domu.
Ale nebylo tomu tak vždy. Vlastně je vše v tomto domě docela jinak. Dům nyní zkoumají archeologové a došli k řadě zjištění, která svým charakterem nemají na Vysočině a na jižní Moravě mnoho srovnání.
Dům, vlastně dvojice domů s čísly 15 a 16, prochází kompletní rekonstrukcí, která by měla podstatně změnit jeho současný vzhled. To umožňuje odborníkům, aby prozkoumali počátky stavby této budovy, které sahají až do počátků vzniku města v první polovině 13. století.
Zdánlivě obyčejný dům v nikterak oslnivé poloze v poklidném spodním rohu náměstí, co je na něm tedy zvláštního? Například to, že se dochovaly až dodnes pozůstatky jeho nejstarších částí. A fakt, že archeologové jsou už dnes schopni s přesností na jeden rok datovat postupný vývoj jeho stavby. Za určitých okolností: zkoumaný dům musí obsahovat historické prvky ze dřeva.
Podobně starých staveb se zachovanou podobou od středověkých dob je velice málo – ojedinělé jsou například i v Brně, ve starobylém Znojmě jich je více, ale dosud nebyly příliš zkoumány.
Archeologové vděčí za možnost přesného datování stavby umělecké školy právě dřevu, několik staletí starému. „V budově se dochovalo velké množství dřevěných prvků, díky kterým jde pomocí dendrochronolgie datovat jednotlivé stavební fáze domu,“ uvedl David Merta, šéf společnosti Archaia z Brna, která v Jihlavě zkoumá.
Archeologové na místě nynějšího domu prokázali jeho počátky v podobě takzvaných dřevohliněných obydlí. Ta byla postupně začleňována do staveb známých nejstarších jihlavských měšťanských domů, vzniklých před rokem 1240.
Podobné stopy našli už před osmi lety, když dělali průzkum historické jihlavské radnice. Už tam se jim podařilo díky analýze zbytků starých dřevěných konstrukcí potvrdit nejstarší počátky vzniku města v první polovině 13. století. Přeli se dokonce, zda není možné počátky vzniku města například o jedno až dvě desetiletí posunout hlouběji do historie.
Stáří zjistí ze dřeva
Umožňuje jim to dendrochronologie, obor, který dovoluje přesně na rok určit stáří dřeva. Odborníci to dělají porovnáváním sledu a vzhledu letokruhů v řezu dřeva. „Máme data, která dokazují, že nejstarší zděná stavba tady vznikla v letech 1230 až 1240, získali jsme několik dat z přední části podlahy domu z přelomu let 1259 a 1260, doložena je přestavba po ničivém požáru v roce 1328. Na základě dalších srovnání víme, že dům byl přestavěn na sklonku 15. století a pak po předpokládaném požáru, od kterého se vycházelo a který měl zničit celou Jihlavu ve 40. letech 16. století,“ řekl v umělecké škole archeolog Merta. Z každé části vývoje domu archeologové našli část dřevěných prvků konstrukce: trámy, vzpěry, části podlah.
Přibližně nynější podobu získalo přízemí domu v roce 1610, což archeologové zjistili datováním výdřevy ze sklepení. Na počátku měl dům podobu srubu. „Podařilo se poprvé v Jihlavě prokázat pozůstatek nějakého srubu, který byl potom obezděn. Z jeho dřevěných částí se sice nedochovalo nic, ale jsou tam dodnes vidět otlačky trámů v maltě, podle kterých víme, že srub sahal do výšky prvního patra nynější stavby,“ řekl Merta.
Odborníci dnes pouze odhadují podobu nejstarších dřevohlinitých domů z Jihlavy, ty se totiž dodnes zachovaly pouze na nynějším německém území. „Dříve byla představa, že šlo o zahloubené sklepy, které se označovaly jako zemnice, a soudilo se, že v nich lidé bydleli, že ten dům byl prakticky tvořen jen tím sklepem. Dnes víme, že podsklepená byla třeba jen polovina toho domu, který byl relativně veliký, měl nadzemní i přízemní část a už od počátku byl patrový,“ řekl archeolog Peška.
Právě proto je jihlavský výzkum významný: odborníkům může pomoci určit, jak mohla reálně vypadat moravská města v 13. a 14. století. „Nálezů, které by nám v tom pomohly, je velice málo, protože se žádné město v autentické podobě z té doby nedochovalo a je velice málo budov, které můžeme dendrochronologicky datovat,“ řekl Merta.
Využili původní stavbu
Archeologové si také na nynějším jihlavském průzkumu potvrdili, co už bylo známo dříve: až do 19. století stavebníci nové stavby nebudovali (jak je dnes běžné) tak, že na místě předtím kompletně zbourali starší stavbu. „S tím se u nás v tomto období setkáme jen zcela výjimečně. Naopak bylo běžné snažit se využít zbytků původní stavby a novou stavbu řešit co možná nejeekonomičtěji,“ řekl Peška.
Přestože budova ZUŠ měla na fasádě siluetu lva bílé barvy, před současným využitím tady byl hotel Zlatý lev. Do současné podoby dům přestavěli někdejší majitelé v 19. století. „Tehdy také tato budova utrpěla to největší poškození a získala současnou nevýraznou fasádu,“ řekl jihlavský historik Zdeněk Jaroš. Jako hotel či pohostinství s várečným právem stavba fungovala už od 15. století.
Hotel Lev orel se stal místem ubytování pro řadu významných hostů – v roce 1938 zde například bydleli členové takzvané Runcimanovy mise, která měla v Jihlavě posoudit, zda je zde německé obyvatelstvo šikanováno Čechy, jak tvrdila část dobové propagandy. Dávno před nimi tady bydleli třeba slavní generálové za dob švédských válek. „Dům sice zdánlivě nemá reprezentativní polohu na náměstí, ale není tomu tak. Jeho velikost napovídá, že i tady žili od středověku nejbohatší a nejvlivnější lidé z města,“ řekl Jaroš.
Nynější základní uměleckou školu tvoří dva domy, které byly v jediný propojeny až po roce 1945, kdy byly domy zkonfiskovány tehdejším majitelům. Po zabavení získala domy Československá strana národně socialistická, která o ně přišla po roce 1948. Do vlastnictví umělecké školy dům přešel začátkem šedesátých let.
Dům je pro archeology také dokladem, že v nejstarším období Jihlava spadala do takzvaného kulturního okruhu středního Podunají. Jihlava totiž byla až do jeho zániku v roce 1918 součástí Markrabství moravského. „Spíše patříme k prostoru Rakous a Uher, charakter tohoto prostoru je jiný než v Čechách, aspoň se to tak prozatím podle našich znalostí jeví. Vztahy Jihlavy byly těsnější více do prostoru Podunají, odkud spíše než z Čech sem přicházely vlivy i v architektuře,“ řekl Merta. Podle něj to potvrzuje i bádání archeologů v prostoru Bratislavy, Budapešti či Trnavy, které dosvědčuje příbuznost tamní architektury s nejstarší jihlavskou.
Archeologové v budově školy kupodivu nenašli mnoho mincí, což vyplývá zřejmě z četných přestaveb domu. Našli mince až z 19. století, ale objevili zbytky kachlových kamen z 15. století či tyglík, který by zde mohl dokládat kovoliteckou činnost.
V zásypu klenby sousedního domu našli zbytky listin, jejichž text nyní překládá historik Muzea Vysočiny Radim Gonda. „Pochází z 30. a 40. let 19. století,“ řekl Gonda. Badatelé tam našli také staré schodiště, které dokládalo, že si předkové s památkami hlavu nelámali: bylo sestaveno z renesančních okenních ostění.
Archeologové dělají zajímavé objevy i v jiných částech kraje. V Havlíčkově Brodě například pod ulicí Na Valech našli zbytky ohradní stěny hřbitova z doby vrcholného středověku či pozůstatky podzemní chodby směřující od centra města do hradebního parkánu. Našli také pozůstatky městských hradeb z první poloviny 14. století.
Těžili stříbro
Zajímavé nálezy čekají na loni zahájeném průzkumu dvorku za starou radnicí u Havlíčkova náměstí. „Tam očekáváme objevy starých parcel a sklepů,“ řekl brodský historik a archeolog Pavel Rous.
Prozkoumali také málo známé dolovací pole s pozůstatky šachet u Břevnice nedaleko hradu Ronovec. Lokalita byla objevena teprve v osmdesátých letech minulého století. „Podařilo se nám zjistit, že odtud pochází stovky předmětů – jde o keramiku, přezky či třeba kamennou hrací kostku – uložených v místním muzeu v Dolní Krupé, o kterých se dosud moc nevědělo, odkud pochází,“ řekl Rous. Průzkum okolí jedné šachty odhalil, že v prostoru dolování stříbra zřejmě stála v 16. století hornická stavba. „Bylo pro nás překvapením, že i v této málo známé lokalitě bylo těžební pásmo,“ řekl Rous.
