Hranice/ Tisíce lidí už navštívily unikátní hranickou knihovnu. Je na internetu a specializuje se na historii Hranic. Na adrese www.historie.hranet.cz se návštěvníci mohou virtuálně prohrabovat jedinečnými starými knihami a tisky, ale také zalistovat v publikacích, které vyšly teprve nedávno. Na internet je už čtyři roky soustavně skenuje historik Jiří Nebeský. Jeho Hranická historická knihovna obsahuje tisíce stránek a měla by se v budoucnu stát součástí českého kulturního dědictví v rámci projektu WebArchiv.
Jak se zrodila myšlenka Hranické historické knihovny?
V oblasti historie je vždy nejtěžší shromáždit to, co už o věci bylo napsáno. Roky jsem uvažoval, jak zpřístupnit málo dostupné knihy. První knížku jsem naskenoval už v roce 1999, ale knihovna vznikla až o šest let později.
Mají internetovou historickou knihovnu i jiná města?
Nevím o tom, že by někdo dělal něco podobného v tak malém městě, jako jsou Hranice.
Která z naskenovaných knížek je nejstarší?
Nejstarší jsou Galašovy dějiny Hranic z roku 1836, ale jsou tam i Hranice v jedné z prvních topografických příruček z konce 18. století.
Co je na práci internetového knihovníka vůbec nejtěžší?
Sehnat některé knihy. V Hranicích léta nefungovala instituce, která by shromažďovala místní tisky. Některé se proto nedochovaly. Třeba pět ročníků týdeníku Přehled ze třicátých let neexistuje v žádné knihovně v republice.
A co je vaší největší pýchou?
Největším počinem knihovny je zpřístupnění celé Záhorské kroniky. Radost jsem měl, když jsem tam umístil knihu Hranický okres z roku 1909. Tu jsem sehnal až v Německu za eura. To je další problém, vzácnější tituly žádná knihovna na naskenování nepůjčí.
Je vůbec ještě něco, co v knihovně chybí?
Chybí periodika, která v Hranicích vycházela. Už dva roky pracuju na zpřístupnění hranického Zpravodaje, který vycházel od šedesátých do osmdesátých let. Není těžké to tam naskenovat, ale bohužel nevyšel žádný rejstřík, tak píšu přehledy článků, a to trvá.
