FAA přiměl k rozhodnutí již druhý incident s bateriemi letadla. Úřad uvedl, že před obnovením letů bude muset Boeing prokázat, že baterie jsou bezpečné.
Podle analytiků jde o první podobné opatření vůči letounu vyrobenému v USA od roku 1979, kdy po smrtelné nehodě v Chicagu byly vyřazeny z provozu letadla McDonnell Douglas DC-10.
Náměstek japonského ministra dopravy Hiroši Kadžijama uvedl, že nebylo stanoveno, na jak dlouho budou letadla vyřazena z provozu. Podobně se vyjádřil i indický úřad pro letectví. Mluvčí Evropské agentury pro leteckou bezpečnost (EASA) oznámila, že se bude řídit pokyny FAA.
V Evropě jsou jedinou společností, která provozuje Boeing 787, polské aerolinie LOT. Jeden z jejích letounů byl opatřením amerického úřadu uvězněn na letišti v Chicagu, kam odletěl na svém prvním pravidelném letu. Když FFA své rozhodnuté oznámila, byl ještě ve vzduchu s cestujícími. Kvůli zákazu byl také zrušen uvítací ceremoniál na letišti. „Na zemi se k nám dostala informace, že celá flotila je uzemněna. Nevíme, co bude dál,“ řekl po příletu deníku Gazeta Wyborcza druhý pilot polského Dreamlineru Stanisław Radzio. Podle něj let proběhl bez jakýchkoli potíží.
Boeing 787 Dreamliner patří k nejmodernějším letadlům současnosti. V poslední době ho však postihla série závad, včetně exploze baterie a následný požár, únik paliva či problémy s elektronikou a prasklým sklem. FAA již proto kvůli tomu nařídil minulý týden komplexní inspekci nových letadel a japonské společnosti ANA a Japan Airlines dočasně zastavily provoz těchto letadel.
V provozu je zatím 49 letadel Dreamliner. Nejvíc jich mají japonské společnosti Japan Airlines a All Nippon Airways, vlastní je také aerolinie z Indie či Kataru. Ve Spojených státech je mají jen United Airlines, které provozují šest těchto strojů. Svá tři letadla zatím vyřadila z provozu i společnost LAN z Chile. Zakázky má Boeing na více než 800 dreamlinerů.
Letoun 787 je prvním novým projektem Boeingu od roku 1995. Dvoumotorový stroj je z velké části z karbonových vláken a dalších kompozitních materiálů místo hliníku. Je tak lehčí a podle výrobce má o 20 procent nižší spotřebu paliva než jiná středně velká letadla. Jeho katalogová cena činí 207 milionů USD (téměř čtyři miliardy korun).
