Úspěch, to je talent, píle a štěstí

Marek Novák je violoncellistou České filharmonie a Janáčkova tria, vystupuje také jako sólista. Jeho život se mohl ubírat i jiným směrem. Jako malý kluk měl spoustu jiných koníčků.
„Hodně jsem sportoval. Hrál fotbal, basketbal, jezdil bikros,“ vzpomíná Novák. Ke svým aktivitám chtěl přibrat ještě kytaru, jenže na Základní umělecké škole v Chrudimi ho přemluvili, aby si vybral violoncello. Zkusil to, ale nijak vážně to nebral. Stejně jako většina jeho vrstevníků cvičil pouze těsně před vyučovací hodinou.
„Zapálil jsem se pro violoncello až v osmé třídě. Vystupoval jsem na nějaké soutěži a najednou si uvědomil, že chci ve svém životě dělat hudbu,“ říká Novák. Podle něj nestačí jen denně tvrdě cvičit. Člověk musí mít štěstí na dobré pedagogy.
„To jsem opravdu měl. Na lidušce to byl Josef Hájek. Vážím si ho a je to jeden z mých celoživotních vzorů. Když jsem se dostal na pardubickou konzervatoř, měl jsem jako kantora Josefa Krečmera. Byl vynikající pedagog. Na AMU to všechno završil Miroslav Petráš,“ chválí své učitele Novák. Už při studiích hrál se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Později se stal vedoucím skupiny violoncell v Komorní filharmonii Pardubice. Po pár letech zkusil konkurz do České filharmonie a uspěl.
„Člověk je od přírody líný. Nejsem výjimka. Ovšem když přijde nějaká výzva, připravuju se hodně a svědomitě. Kromě píle a talentu, musí mít muzikant štěstí. Na správné lidi, výběr skladeb i na to, jak se vyspí. Posluchači v sále vás nehodnotí za to, co jste dokázal, ale jak hrajete právě v daný okamžik,“ tvrdí Marek Novák. A jakou muziku má rád jako posluchač?
„Pokud mám hodně práce, rád si poslechnu ticho. Jinak se mi líbí gregoriánský chorál,“ říká Novák. Rodák z Heřmanova Městce tráví svůj čas nejen u violoncella, ale i za volantem. Jezdí na zájezdy s Janáčkovým triem a často zavítá i do svého rodného města.
„Mám to tam rád. Navíc sám vychovávám třiapůlletého syna. Když mám koncert, potřebuji, aby mi ho moje maminka pohlídala,“ vysvětluje Novák, který je tátou na plný úvazek. Proto mu příliš nezbývá čas na kdysi tolik oblíbený sport. Jen na kolo.
„Bydlíme na Zbraslavi, a odtamtud vede cyklostezka až k Rudolfinu. Vůbec se na ní nepotkám s auty,“ říká Marek Novák.