Ústecko volá po dokončení „severní“ dálnice

Prioritou Ústeckého kraje na hospodářském poli je dokončení dálnice D8 z Prahy do Německa. Region trápí též jedna z nejvyšších nezaměstnaností v zemi, což však na druhé straně investorům nabízí výběr pracovní síly.

Vzhledem k průmyslové tradici mají potenciální zaměstnanci zkušenosti a dovednosti různých technických směrů a pracovní návyky např. ze směnných provozů. Převis nabídky na trhu práce se odráží i v jejím nízkém ohodnocení. „To je, spolu s investičními pobídkami státu do oblastí ČR nejvíce postižených nezaměstnaností, stále silný argument pro lokalizaci nových zahraničních i tuzemských investic,“ říká mluvčí kraje Magdalena Hanáčková. Kraj přitom podporuje malé a střední podnikání, inovace i využívání opuštěných továrních areálů.

#####Do Triangle míří investoři

Jedním z nejvýznamnějších projektů v Ústeckém kraji je strategická průmyslová zóna Triangle, která je svou rozlohou největší zónou kraje. Rozkládá se na pomezí čtyř sídelních celků Most, Chomutov, Žatec a Louny na bývalém armádním letišti v nejvíce nezaměstnaností postižené části kraje. „Disponuje celkem 364 hektary rozvojových ploch a v současné době je v zóně již umístěno šest investičních záměrů,“ poznamenává krajská mluvčí. Průmyslová zóna nyní nabízí 187 hektarů připravených ploch pro realizaci nových potenciálních investic. Obří zóna stála od roku 2002 zhruba 2,5 miliardy korun a doposud v ní funguje jen jedna továrna výrobce televizí Panasonic. Záměr investovat v zóně již oznámili výrobci autodílů Johnson Controls a Gestamp a roste tam i opravárenské středisko plynových turbín firmy Solar Turbines, součásti amerického koncernu Caterpillar. Jejich areály se staví nebo už jsou dokonce hotové.

Na konci roku 2012 by mohly firmy zaměstnávat až 450 lidí. Největší zájem mají o zaměstnance se středním odborným vzděláním, hlavně techniky nebo operátory sváření. Johnson Controls vyrábí díly interiéru a prvním výrobkem, který chce vyrábět od července 2012, by měla být palubní deska pro nový model mladoboleslavské Škody. Právě relativní blízkost automobilových továren v Česku i Německu byla prý hlavním motivem, proč si firma Žatec vybrala. „Stačí se podívat na polohu Žatce a pochopíte, proč jsme sem šli,“ líčí provozní ředitel firmy Wolfgang Engelhard. Do 150 kilometrů okolo Žatce se nachází sedm automobilek, kromě českých továren i závod BMW v Lipsku nebo Volkswagenu ve Cvikově. Gestamp zase chce v zóně vyrábět především kovové součásti aut, hlavně karosářské díly. O několika investorech se prý ještě jedná.

#####Dálnice prý nejpozději do čtyř let

Další investory může přivést do regionu dokončení dálnice D8, jehož termín se neustále posouvá. Chybějící úsek z Lovosic ke krajskému městu bude nyní podle ministra dopravy Pavla Dobeše dostavěn nejpozději do roku 2015. Peníze na stavbu trasy přes České středohoří chce stát získat z evropských zdrojů. „Na nás tlačí občané a také řidiči, kteří se dopravují na trase Praha–Ústí nad Labem nejenom za prací, ale také za podnikáním,“ uvádí hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová. „Máme velký zájem stavbu dokončit do roku 2014, případně do roku 2015, tak abychom byli schopni požádat Evropskou komisi o proplacení v rámci operačního programu Doprava. Uděláme vše pro to, aby se podařilo tento časový harmonogram splnit,“ tvrdí ministr. Peníze z EK může stát získat pouze tehdy, pokud bude stavba do roku 2015 zkolaudována. V případě, že se nepodaří získat dotace z evropských zdrojů, bude náklady hradit stát.

„I v takovém případě patří D8 mezi naši prioritu, chceme ji dostavět i za cenu národního financování,“ zdůrazňuje Dobeš. V současné době existují podle Dobeše dvě varianty rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a v obou je pro příští rok zařazena stavba jednotlivých částí na D8. V roce 2012 chce ministerstvo dopravy pro řidiče zprovoznit další úsek D8. Dostavbu asi 16,4 kilometru dálnice za zhruba 12 miliard korun poslední dobou komplikují nejvíc administrativní průtahy. O trasu dálnice přes České středohoří se vedou od 90. let spory, v nichž v minulosti daly soudy několikrát za pravdu aktivistům. Mezitím automobilová doprava do Německa zhoustla natolik, že po obou objízdných trasách přes Ústí nad Labem a Teplice jezdí přes deset tisíc aut denně.

#####Nové obchodní centrum v Teplicích

V Teplicích zahajují stavbu nového obchodního centra na náměstí Svobody, když budovu bývalého Prioru zbourají letos na podzim. Přestavba má vyjít asi na 1,2 miliardy korun, centrum má zaměstnat 500 lidí. „Otevření Galerie Teplice pro veřejnost se předpokládá na jaře roku 2013,“ uvádí mluvčí projektu Martin Jonáš. Obchodní centrum má nabízet asi 90 obchodů, kaváren a služeb. Podle ředitele developerské společnosti Dandreet Luďka Schmidta je už před zahájením stavby pronajato 50 procent z 20 000 čtverečních metrů obchodních ploch. Autorem architektonického návrhu a projektové dokumentace je českobudějovický Ateliér 8000. Střechy na budově budou sedlové, podle autorů návrhu přestavby se do lázeňského města hodí. Objekt má být i prosklený, aby z něho bylo vidět ven, a naopak okolí mohlo pozorovat dění uvnitř budovy. Jednou z možností, kterou architekti navrhují, je skleněná fasáda budovy, která by byla dílem teplického závodu AGC. V centru města přibude asi 450 parkovacích míst, většina bude na krytém střešním parkovišti, menší část v podzemí.

#####Nové nádraží a větrníky

V kraji se plánují také stavby obnovitelných zdrojů energie. Poblíž obce Hora sv. Šebestiána může vyrůst až 35 nových větrných elektráren. Krajský úřad jim dal v hodnocení vlivu na životní prostředí EIA souhlasné stanovisko, a tak už schází investorovi jen stavební povolení. Společně s třemi už fungujícími větrníky by se stala z Hory sv. Šebestiána alespoň načas největší větrná farma v ČR. Primát zatím drží sousední Kryštofovy Hamry, kde by mělo letos fungovat 25 elektráren. Investorem šebestiánského parku je stavební firma APB-Plzeň podnikatele Petra Březiny. Náklady by se mohly pohybovat okolo 2,8 miliardy korun. Původně chtěl postavit dokonce 39 elektráren, čtyři ale krajský úřad zamítl kvůli příliš velkému zásahu do krajiny. Stavba osmi ze schválených 35 stožárů je navíc podmíněna dvouletým průzkumem, který vyvrátí negativní dopad na chráněnou faunu. Na celém Chomutovsku mají investoři rozpracovány projekty na dalších 121 větrníků. Návratnost elektráren se při současných cenách pohybuje okolo deseti let.