Stále nedokončená dálnice D8, která v budoucnu spojí severočeskou metropoli s Prahou a jejíž dostavba se oddaluje, a malý zájem investorů o výstavbu nových bytových domů. To jsou dva základní problémy z řady dalších, které momentálně trápí magistrát v Ústí nad Labem, moderním městě ležícím na soutoku dvou řek – Labe a Bíliny.
Ústí nad Labem má dnes přibližně 100 tisíc obyvatel a je centrem Ústeckého kraje. Vzniklo původně v údolí Labe na soutoku s Bílinou jako obchodní město na křižovatce dopravních cest, později se změnilo v průmyslové město a v centrum zejména chemického průmyslu. V polovině 19. století zde vznikla první chemická továrna – Spolek pro chemickou a hutní výrobu (dnešní Spolchemie), která se postupem času stala jednou z největších chemických továren na území Československa.
V době svého vzniku ležela tato továrna za hranicemi města, postupně, jak se Ústí nad Labem rozšiřovalo, stala se jeho součástí. Dnes se zde výroba postupně utlumuje, moderní technologie si žádají menší nároky na prostor a vznikají zde volné pozemky pro další možné využití. Rozvoj města na pravém břehu Labe pak poznamenala další velká chemická továrna – Schichtovy závody (dnes SETUZA). I tato továrna je dnes v útlumu a město hledá využití pro volné prostory, kde by případně mohl podnikat nějaký jiný investor.
#####Špatné životní prostředí je minulostí
Vedle chemického průmyslu ovlivnila rozvoj Ústí nad Labem také těžba hnědého uhlí, která se ve své době dotýkala hranic města. Kvůli chemickým továrnám a těžbě uhlí mělo toto město dlouhá léta pověst lokality s velmi špatným životním prostředím. Nutno dodat, že svého času oprávněnou. Dnes je však již všechno jinak, což potvrzuje i statutární náměstek ústeckého primátora Jan Řeřicha, který má na starosti právě oblast dopravy, investičního a podnikatelského rozvoje města a územního plánování. „Tím, jak dnes přistupujeme k životnímu prostředí, jsme dosáhli jeho výrazného zlepšení. Za to mohou do jisté míry také útlum chemické výroby a investice do nových technologií,“ říká. Podle jeho slov se Ústí nad Labem postupně rozrůstalo od řeky do okolních strání, kde rezidenční výstavba přímo navazuje na okolní zeleň.
Také v samotném centru města je hodně parků. Právě rekreaci a odpočinku uprostřed zeleně má sloužit jeden z největších projektů, jehož realizace už probíhá, a sice revitalizace bývalého povrchového lomu Milada. Ten leží zhruba pět kilometrů vzdušnou čarou od centra města a na jeho místě vzniklo během posledních let zhruba tři kilometry dlouhé a 700 metrů široké jezero. Nyní se připravují investice do potřebné infrastruktury kolem jezera, aby zde mohlo vzniknout centrum sportu, rekreace a volnočasových aktivit, které nebude mít v širokém okolí obdobu. „Očekáváme od tohoto projektu velký přínos nejen pro turistický ruch,“ informuje dále Jan Řeřicha s tím, že celý areál by měl být velmi atraktivní i pro německou klientelu, která to má po dálnici D8 z Drážďan jen pár desítek minut jízdy autem.
#####Investiční plány brzdí chybějící dálnice
Zatímco kapacitní spojení Ústí nad Labem s Německem prostřednictvím dálnice D8 je již dokončené, horší je to se spojením severočeské metropole s Prahou. To je velký problém, který trápí ústecký magistrát, a zdá se, že ještě dlouho trápit bude. „Kořeny dnešních problémů je nutné opět hledat v minulosti. Město vzniklo kolem Labe a na obou březích jsou silnice, které rozšiřovat nejde. Příjezd do Ústí nad Labem od Prahy je dnes, troufám si říci, přímo tragický, drtivá většina kamionů mířící z Německa nebo do Německa projíždí prakticky přímo centrem města,“ pokračuje náměstek ústeckého primátora. Podle jeho slov je tedy základním předpokladem pro vyřešení tohoto problému dostavba dálnice. „Vzrůstající počet automobilů částečně hatí naše snahy o zdravé životní prostředí, roste zde zejména prašnost, což se nám vůbec nelíbí. Podařilo se nám úspěšně dokončit boj s průmyslovými znečišťovateli a objevil se další problém – doprava.
„Poloha města v údolí komplikuje technicky i finančně každé dopravní řešení. Přesto se však nevzdáváme a pracujeme na novém generelu dopravy, který řeší tuto problematiku v dlouhodobém horizontu,“ říká dále Jan Řeřicha. Ten si naopak pochvaluje nedávno dokončenou přestavbu ústeckého hlavního nádraží, které je nyní opravdu důstojnou vstupní bránou do města, a navíc leží prakticky v jeho centru. Dopravy se týkají i další investice v Ústí nad Labem. Již řadu měsíců probíhá rekonstrukce a zkapacitnění průtahu města silnice I/30, která spojuje Lovosice a Ústí nad Labem. Stavba byla načas zastavena z důvodu nedostatku finančních prostředků, nyní už se ale opět staví. V prostoru za nádražím vznikne z prostředků Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad parkoviště určené zejména pro ty, kteří pro svou další cestu využijí vlak nebo potřebují z nějakého jiného důvodu dojít na nádraží. Dosud totiž není prakticky možné u nádraží zaparkovat. Součástí stavby je také terasa s výhledem na řeku a malými obchody, které bude možné si od města pronajmout.
#####Rozvoji města pomáhají evropské dotace
Zatímco některá krajská města zažívala bouřlivý rozvoj hned od počátku 90. let minulého století, v Ústí nad Labem přišel tento rozvoj až o zhruba deset let později. „Nové vedení města po komunálních volbách v roce 2002 přineslo do města nový vzduch, začalo se hodně investovat zejména v centru města, vytvořily se nové podmínky pro investory a vznikly nové průmyslové zóny,“ popisuje Jan Řeřicha. Průmyslové zóny se podařilo celkem bez větších problémů zaplnit a zajistit tak práci pro stovky Ústečanů. Následovala úprava infrastruktury v centru města, což odstartovalo další investice. Samozřejmě největší podíl na rozvoji města mají soukromí investoři, město jako takové hospodaří s omezenými finančními prostředky. Ze soukromých peněz se zrekonstruoval bývalý obchodní dům Sever na nové obchodní centrum, další Obchodní centrum Fórum je zcela nově postavené. Jednou z největších v současné době realizovaných investičních akcí na území Ústí nad Labem je výstavba kongresového hotelu a administrativního centra v rámci projektu CPI City Center, který realizuje developerská společnost CPI Group. Jak už bylo řečeno, ani město jako takové nezahálí a nečeká jen na to, co mu přinesou soukromé investice.
„Vypracovali jsme Integrovaný plán rozvoje města na využití podpory ze strukturálních fondů Evropské unie a pro současné rozpočtové období do roku 2013 získaly z evropských fondů dotaci ve výši přibližně 1,2 miliardy korun. V rámci tohoto programu jsme investovali například do rekonstrukce bývalého kulturního domu chemiků, který byl v žalostném stavu, a od září bude polovina budovy sloužit potřebám domu dětí a mládeže,“ upozorňuje Jan Řeřicha na jednu z městských investic. Evropské peníze pomáhají například také s budováním již zmíněného parkoviště u nádraží a zároveň bezbariérového propojení centra Ústí nad Labem s břehem Labe. Probíhá rovněž rekonstrukce Městských sadů, před dokončením je výstavba Domova seniorů a v přípravě stavba velkého sportoviště v městském obvodu Severní terasa.
#####Šanci má především vstřícný investor
Pokud jde o spolupráci města se soukromými investory, zvolilo Ústí nad Labem přístup, který není zcela obvyklý, nicméně stává se stále používanějším i v jiných městech. Ústecký magistrát nechce dávat zájemcům volné pozemky pro realizaci jejich projektů jen tak „zadarmo“. „Očekáváme od nich nějakou přidanou hodnotu. Chceme, aby sem přišli s architektonicky zajímavým projektem, aby nabídli městu nějakou významnou spolupráci,“ přibližuje postup statutární náměstek primátora. Podle jeho slov potřebuje město pomoci s řadou projektů, na které nemá dostatek finančních prostředků. Jedná se o projekty typu vybudování místní komunikace, křižovatky, chodníku a podobně. „Rádi bychom, aby si každý investor přisvojil naše město, aby sem nepřišel pouze vydělávat peníze,“ pokračuje Jan Řeřicha. Za to pak dostane přidanou hodnotu také on v podobě lepších podmínek k podnikání, samozřejmě v rámci platných zákonů. „V poslední době se nám velmi často stává, že za námi přijde investor přímo s konkrétní nabídkou spolupráce. Takový investor má u nás významné plus,“ pochvaluje si Jan Řeřicha. „Vážíme si každého, kdo si dokáže vážit Ústečanů.“
#####Masovější rezidenční výstavba vázne
Co určitě nepřináší radost ústeckému magistrátu, je vývoj rezidenční výstavby. Městu chybějí zejména nové bytové domy, které by nabídly alternativu k bytům na panelových sídlištích. I tady si podle Jana Řeřichy zahrála s Ústím nad Labem nepěkně historie. Dlouho totiž toto město bylo městem dělnickým, vznikaly tady dělnické čtvrti a pak vily pro vyšší třídu. V průběhu 20. století zasáhly Ústí nad Labem dvě vlny bombardování – jedna skutečná a druhá takto pojmenovaná s nadsázkou. V květnu 1945 bylo zničeno téměř celé centrum města s velkým množstvím historických památek. Úplně byla zničena například obytná čtvrť pod Větruší. Druhé „bombardování“ přišlo v 70. a 80. letech minulého století, kdy tehdejší krajský tajemník rozhodl o demolici funkčních obytných budov v centru města, protože se rozhodl vytvořit z Ústí nad Labem moderní město. Tehdy bourané domy byly paradoxně v lepším stavu než ty, které se nyní nákladně opravují. Historickou zástavbu nahradily nové domy nekvalitně postavené a architektonicky bezcenné, které nyní přidělávají vrásky na čele představitelů magistrátu. A to i přesto, že většina těchto objektů je v majetku soukromých vlastníků.
Město se snaží ve spolupráci s těmito vlastníky zajistit nápravu, protože podobné objekty ve špatném stavu hyzdí vzhled centra města. Ve druhé polovině minulého století se výstavba rezidenčních čtvrtí v Ústí nad Labem zaměřila především na investice do panelových sídlišť na okolních stráních. Na přelomu tisíciletí se pak rozeběhla individuální výstavba rodinných domků, na kterou se však už poměrně složitě hledají vhodné pozemky. Co v Ústí nad Labem zcela chybí, je masovější bytová výstavba. „Nějaké projekty soukromých investorů tady vznikly, dají se ale spočítat na prstech jedné ruky,“ upozornil Jan Řeřicha. V současné době jedná magistrát s jediným zájemcem o výstavbu bytového domu nedaleko centra. „Určitě bychom přivítali další investory do rezidenční výstavby, máme jim co nabídnout i v těsné blízkosti centra,“ zdůraznil náměstek ústeckého primátora. Podle jeho slov není v tuto chvíli problém sehnat v Ústí nad Labem panelový byt, je ale téměř nemožné sehnat byt větších rozměrů v nepanelovém domě. Přitom zde prý existuje řada lidí, kteří by si mohli dovolit bydlet v takovém bytě, ale nabídka je téměř nulová.
