Právě vybudování systému, který umožní hlubší sdílení informací mezi veřejným a soukromým sektorem, je jedním z klíčových opatření, které navrhuje Národní bezpečnostní úřad. Navrhované kroky mají pomoci také policii, aby mohla lépe vyšetřovat a postihovat informační kriminalitu.
Strategie je podle vlády spíše obecným materiálem, na který by měl navázat akční plán. Ten hlavní cíle zpřesní a určí odpovědnost za jejich plnění. Vláda ho má projednat do poloviny letošního roku. „Strategie představuje kvalitativní posun od budování kapacit nezbytných pro zajištění elementární míry kybernetické bezpečnosti směrem k jejímu dalšímu hlubšímu a pokročilejšímu zajišťování,“ píše se v předkládací zprávě pro Sobotkův kabinet.
Kyberútoky už řeší nový zákon
Od letošního roku v Česku platí nový zákon, který by měl zefektivnit a zrychlit reakci na kybernetické hrozby. Novinkou je to, že roli koordinačního místa pro okamžitou reakci na podobné útoky, takzvaného národního CERT, bude plnit privátní subjekt. Většinu úkolů musí zajišťovat bezplatně, přičemž se nesmí jednat o zahraniční společnost. „Podle Národního bezpečnostního úřadu jiná možnost kvůli stávajícím schopnostem neexistuje. I když CERT vzniká jako instituce ze zákona, v praxi už funguje dlouho, a to právě díky soukromému sektoru. Budoucnost ukáže, zda jsme se vydali dobrou cestou,“ řekl E15.cz Antonín Seďa (ČSSD). „Ve světě je to řešeno obdobně. Nicméně v rámci Evropské unie se Česko stává jistým průkopníkem,“ poznamenal.
Počet trestných činů roste
Česká policie loni zaznamenala 4348 případů kyberkriminality, což je trojnásobné množství proti roku 2011. Od 1. ledna 2016 by měl začít fungovat tuzemský speciální policejní útvar pro boj proti kybernetické kriminalitě, kterému budou pomáhat zástupci NBÚ. Kyberkriminalita se nejčastěji týká mravnostní trestné činnosti, porušování autorských práv, výhrůžek, vydírání, podvodů, šíření škodlivých virů nebo krádeží identity na sociálních sítích.
