Už i dvouleté děti jsou pravidelnými uživateli počítačů

Děti a technologie

Děti a technologie

Více než 50 procent dětí do čtyř let je pravidelnými uživateli technologií. Je v pořádku nechat takto malým dětem volný přístup k mobilním zařízením?

Ještě před několika lety bychom obrázek dítěte sedícího u počítače označili pravděpodobně za ne úplně vhodný a raději bychom ho vyhnali hrát ven. Další názor by možná byl nepouštět dítě k počítači vůbec. Ale doba se mění. Stále mladší děti si umí samy zapnout DVD a pustit si pohádku, samy si spustí oblíbenou hru na počítači nebo telefonu.

Jak moc se technologie rozšířily do dětského světa, zjistila studie neziskové organizace Common Sense Media, která se zaměřuje na využívání technologií dětmi.

Televize už jako chůva nestačí

Studie proběhla v rozmezí od 27. května 2011 do 15. června 2011. Zúčastnilo se jí 1384 rodičů s dětmi do 8 let. Výzkum se zaměřil na to, v jakém věku děti konzumují obsah médií určitými prostředky. Pracovníci organizace nejdříve začali prověřením kontaktu dětí s televizí, pak s počítačem a nakonec i s nejnovějšími médii, chytrými telefony a tablety.

Procenta dětí, které mají ve svém pokoji televizor.Procenta dětí, které mají ve svém pokoji televizor.Procenta dětí, které mají ve svém pokoji televizor

Televize je již velmi dlouho používána rodiči malých dětí, jako osvědčená chůva, která jejich dítě udrží v klidu minimálně hodinu. To se také potvrdilo. Děti ve věku devíti měsíců tráví před televizí či DVD hodinu denně. Děti do dvou let pak u televize tráví dvakrát více času, než vydrží poslouchat např. čtení pohádky. Mnohem častěji se také vyskytuje situace, kdy mají malé děti televizi přímo u sebe v pokoji – u dětí ve věku 2 až 8 let dosahuje hodnota téměř 50 procent. Dětí do jednoho roku s televizí v pokoji je pak 30 procent.

Batole s tabletem

Prověření dětských uživatelů počítačů přineslo o něco vyšší čísla než v případě sledování televize a DVD. Celých 90% 5–8letých dětí používá pravidelně počítač. Od 2 do 4 let pak počítač denně využívá 53 procent dětí. Průměrný věk prvního kontaktu s počítačem byl kolem třetího roku. U počítačů je však jedno důležité hledisko, které ovlivňuje u dítěte kontakt s počítačem. A to sociální a finanční zázemí rodiny. Rodiny s nízkými příjmy mají doma počítač jen z 48%, kdežto rodiny s vyššími příjmy (více než 75 tisích dolarů ročně = 1 374 684 korun ročně) dosahují 91 procent.

Nutností bylo zjistit úrověň užívání i u nejmladších přístrojů na trhu a to smartphonů a tabletů. Podle studie 29procent rodičů stahuje aplikace do tabletů a chytrých telefonů speciálně pro své děti. V průměru pak vyšlo, že 11% dětí používá mobilní telefon či tablet pro svou vlastní potřebu až 43 minut denně. I tuto rovinu z velké části ovlivňuje finanční prostředí rodiny (38 procent rodičů s nižšími příjmy ani neví, co jsou to aplikace a pravděpodobně ani netuší o existenci tabletů).

Ukázka kolik dětí užívá pravidelně nějaké mobilní zařízení.Ukázka kolik dětí užívá pravidelně nějaké mobilní zařízení.Ukázka kolik dětí užívá pravidelně nějaké mobilní zařízení

Závěr byl takový, že 52procent dětí ve věku 5 až 8 let, 39 procent dětí ve věku od 2 do 4 let a 10 procent dětí do jednoho roku má volný přístup k mobilnímu zařízení.

Přirozený vývoj a nutnost budoucnosti

Ačkoliv proběhla studie v Americe, nedá se očekávat, že by v Evropě či přímo zde v České republice byl vývoj jiný. Hodnoty by se pravděpodobně mírně lišily, ale je jen otázkou krátké doby, kdy i zde bude stejná míra dětských vyznavačů iOS či operačního systému Android.

Avšak tento vývoj je naprosto logický a správný. Technologie se vyvíjí a stále více prostupují běžný život lidí. Snažit se bránit dětem v kontaktu s počítači a mobilními zařízeními by je jen omezilo v budoucnosti, kdy se již bez těchto znalostí neobejdou. Čím dříve se naučí s technologiemi pracovat a přizpůsobovat se jim, tím lépe pak budou připraveni na budoucí povolání, která tyto vlastnosti budou vyžadovat. Už dnes se na základních školách objevují tablety při výuce a můžeme očekávat, že tento trend se ještě více rozšíří.

Mnoho dětí mladšího školního věku také už vlastní chytrý telefon. Těžko můžeme říct, že je to špatné a zbytečné, protože si musíme si uvědomit, že jej vlastní především kvůli bezpečnosti. Je tu samozřejmě fakt, že telefonovat a psát rodičům mohou i z „hloupých“ telefonů. Avšak, co když se dítě ztratí? Těžko si pak v hloupém telefonu otevře mapy a zorientuje se, nebo si najde nejbližší spoj domů.

Pro tuto generaci dětí již tyto technologie nejsou zvláštností, patří k jejich životu od narození. Těžko tedy můžeme očekávat nějaký výrazný odklon od nynějšího vývoje.