Už žádné utrácení a podivné státní IT projekty, říká Petr Nečas

Premiér Petr Nečas

Premiér Petr Nečas Zdroj: profimedia.cz

Předseda vlády Petr Nečas (ODS) by chtěl přinést trochu svěžího vzduchu do fungování státních projektů a zakázek spojených s informačními technologiemi. Jeho vláda se v poslední době minimálně navenek snaží působit dojmem, že konečně začala brát ICT vážně. Nečas stanovil 5 bodů (tezí), které mají být základem pro nová ICT pravidla přijímaná nehledě na vládnoucí stranu, a v mnoha ohledech současné problémy popsal hodně přesně.

Premiér měl svojí novou pětibodovou vizi představit na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS 2013), nakonec se ale kvůli plnému programu nedostavil a prezentací pověřil výkonného místopředsedu Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost Zdeňka Zajíčka.

Zajíček a jeho tým zároveň mají Nečasovi nejpozději do konce června předložit materiál, který na základě jeho tezí zajistí strategii státního ICT a udržitelnost rozvoje a ICT a stanoví jasná a transparentní pravidla. Součástí má být i koncepce eGovermentu, způsob financování ICT a nakupování hardwaru a softwaru.

Stop zbytečnému utrácení

Nečasův sepsaný projev správně poukazuje na to, že v době, kdy se hledají škrty všude možné, se za ICT často velice neprůhledně utrácí nemalé částky, často velice zbytečně. Předseda vlády upozorňuje, že není nutné nové technologie nasazovat za každou cenu. „Pokud nebudeme mít jasnou představu o redukci agend a procesů, které je provází, nespouštějme v nich za každou cenu elektronizaci. Nasazením ICT na špatné procesy nezlepšíme fungování veřejné správy,“ vzkazuje.

Jenže právě ona „modernizace“ a elektronizace mnoha úřadům a institucím slouží jako záminka pro vypsání státních zakázek a přerozdělování peněz daňových poplatníků. Důvodem vypsání ICT projektů často není skutečný přínos pro společnost a fungování států, ale dobrá možnost pro vyvedení peněz. A když se projekt někdy i povede, je to jako bonus.

Stejně tak Nečas dobře poukázal na to, že se některé věci nakupují několikrát. Na to má vliv zejména uzavřené fungování jednotlivých vládních resortů a mizerná výměna informací a zkušeností. „Není důvod, proč by některé hardwarové nebo softwarové prostředky nemohlo sdílet více resortů, více subjektů veřejné správy. Existují již projekty, kde se takový postup osvědčil. Existují projekty, kde umíme sdílet infrastrukturu nebo aplikace i se soukromou sférou,“ konstatuje premiér. Zde se ale opět naráží na zájmy jednotlivců a skupin, pro které otevřená spolupráce není zájmem.

Premiér Petr NečasPremiér Petr Nečas | E15 Robert Zlatohlavek

Z podobných důvodů se na úřadech často technologie modernizují, i když není třeba. Někdy to není ani dáno korupcí, ale jednoduše tím, že je „potřeba utratit rozpočet“, který je napsán v dané tabulce a nelze jej přesunout do jiné. Zbytečné nákupy a obměna starších, ale fungujících ICT zařízení, mají vymizet. „Ono to totiž není jen o výměně hardwaru a softwaru, ale také o přípravě a zaškolení těch, kteří budou celé systémy obsluhovat.“

Dalším bolákem státního ICT je rovněž to, že se dotahují „do konce“ i takové projekty, u nichž už je v průběhu jasné, že jsou vedeny a zadány špatně a že se výrazně prodraží. Na to má kromě korupce vliv i to, že zodpovědné osoby nechtějí projekt předčasně ukončit a nést za něj zodpovědnost. „Kumulace chyb ve špatně připraveném anebo špatně řízeném projektu nás ve většině případů stejně jednou dostihnou,“ tvrdí Nečas. „Ano, je to nepříjemné. Ale nastavme si radši brzdné mechanismy včas, na začátku rozhodovacího procesu, zda investici provést nebo ne, než pak složitě hledat cesty, jak zachraňovat nezachranitelné.“

A stop špatným IT projektům

Stát by se tak podle premiérových slov neměl bát zastavovat špatné ICT projekty. Zrovna Nečasův kabinet ale příkladem rozhodně nejde a například se vůbec neangažuje v kauze Chaps a „otevřená data“ jízdních řádů.

Také poslední Nečasův bod se opírá o běžnou realitu. Podle jeho slov jsou české ICT zakázky neprůhledné, a to nejenom mediálně, ale také fakticky. „Dochází k jakési změti služeb, které vypadají, že jedna bez druhé nemůže existovat, že musí existovat jakýsi nepřehledný balík zboží a služeb, ale ukazuje se, že opak je pravdou,“ říká. Premiér proto požaduje jasné definování role dodavatelů ICT. Situace ale opět souvisí s problémy popsanými výše.

Nová pravidla, která budou premiérovi do konce června předložena, mají být projednána nejenom mezi vládou, ale také dalšími stranami, které mají vliv například na krajských úrovních a v budoucnu mohou ovládnout parlament. Na skutečnost spolupráci mezi rezorty a politickými stranami už kritici upozorňují delší dobu, protože ICT strategie musí mít dlouhodobou strategii. S možným postupem radí nový dokument české ICT Unie.

Tato strategie a kontinuita je důležitá mimo jiné z toho, že vláda bude chtít čerpat dotace na ICT v letech 2014 a 2020. ICT Unie například upozorňuje, že je kvůli tomu nutné upravit právní předpisy týkající se ICT a veřejných zakázek (v tom by mohl pomoci třeba ), implementační mechanismy a transparentně ošetřit nákup hardwaru, softwaru a služeb. Vláda už sice na určitých dokumentech spolupracovala, nejsou ale dostatečné. „Teď půjde především o vytvoření souhrnného materiálu obsahujícího příslušené prováděcí předpisy,“ tvrdí prezident ICT Unie Svatoslav Novák.

Vláda by minimálně z veřejných prohlášení chtěla pohnout s budováním eGovermentu, březnové projednání strategie bylo ale odloženo. To má souviset s odvoláním náměstka Roberta Ledvinky a pochybné kvalitě předkládaného dokumentu. Strategie navíc údajně představovala spíše mluvu produktových IT manažerů získávajících státní zakázky. Nová podoba dokumentu by měla být předložena v průběhu června.