V Berouně vypukly jarní hrnčířské trhy | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Více k tématu

V Berouně vypukly jarní hrnčířské trhy

Největší slávu mají běžné trhy v Berouně za sebou. Stánkařům výrazně klesají tržby. Výjimkou jsou Hrnčířské trhy, které na Husově náměstí začaly dnes brzy. Trhy budou pokračovat i v neděli. Více informací na www.hrncirsketrhy.cz.

Ve středu v půl sedmé ráno je většina míst na berounském náměstí obsazena stánkaři. Vejde se jich sem sto padesát. Jezdí sem z Mostecka, Mělnicka, Kladenska, Litoměřicka a jsou tu i domácí. V sedm hodin musí být na místě. Zákazníků mezi stánky poránu moc není.

Davy už se nevalí

Mezi prvními na náměstí bývá Martin Onderka se svým občerstvením. „Jsem tu už od pěti, v půl šesté musí být už vše připravené, protože u mě nakupují právě stánkaři. Už přesně vím, co si kdo dá,“ usmívá se Onderka. V zimě jde nejvíc na odbyt svařák, punč a grog, v létě zase káva a studené nápoje. „Sláva trhů je už ale dávno pryč,“ míní Onderka.
Ještě před třiceti lety se totiž ve středu a v sobotu valily do Berouna davy. V sedm hodin už lidé stáli ve frontách před stánky. Teď začínají nakupovat po deváté hodině.
„Dřív se sem sjížděli lidé z celého kraje i z Prahy, protože se tu prodávaly věci, které jinde nedostali,“ vzpomíná jeden z trhovců Zdeněk Joska.

Hit? Tričko s límečkem

Právě v 70. a 80. letech zažívaly berounské trhy největší slávu. „V dobách rozvitého socialismu se tu dalo koupit bavlněné zboží, které jinde nebylo, teplákové soupravy, trička s límečkem, pyžama,“ vyjmenovává místostarosta Berouna Tomáš Havel. Podle něj trhy patří ke koloritu centra města. „Jedná se o tradici. Místní i lidé z okolí trhy využívají. Po počáteční nevoli je chtějí i majitelé provozoven na náměstí. Přilákají jim do centra potenciální zákazníky,“ tvrdí Havel.
Několikrát ale měly trhy namále. O jejich zrušení se uvažovalo v 90. letech. „Nelíbilo se, že sortiment je kromě drobných výpěstků převážně univerzální tržnicový a prodej poněkud vzhledově nevábný,“ říká Havel. Berounské trhy ale kritiku ustály. Další pohromu přinesla povodeň v roce 2002. Po ní totiž bylo centrum města takřka dva roky uzavřeno a trhy se přestěhovaly jinam. „Když se do centra vrátily, bylo to už jen horší,“ míní Zdeněk Joska. Skutečnou katastrofou pro trhovce se ale stala nová nákupní centra. „Tržby šly o víc než šedesát procent dolů. Zatím do Berouna pořád jezdím, protože sem jezdili už moji rodiče,“ vysvětluje prodavač textilu Bohuslav Chaloupka. Prodejci přitom musí platit nájem čtyřicet korun za metr čtvereční běžného zboží a dvacet korun u prodeje zvířat, zeleniny a sadby. Někteří platí i za parkování, jiní raději vůz přeparkovávají. Do městské kasy tak díky trhovcům ročně putuje 1,5 milionu korun od technických služeb, které tržiště mají v nájmu a poplatky vybírají.

Trhy bez dotace

Zatímco věhlas týdenních trhů upadá, hrnčířské trhy lákají do Berouna stále více lidí. Druhý květnový víkend se Jarní hrnčířské trhy uskuteční už poosmé. Bude na nich více než dvě stě padesát řemeslníků z Česka i ze zahraničí. Ještě delší tradici mají Podzimní hrnčířské trhy, ty se letos uskuteční počtrnácté. Jaká bude budoucnost týdenních trhů, není jasné. „Trhy skončí, až na ně lidi přestanou jezdit,“ míní Joska. S tím souhlasí i místostarosta Havel: „Dokud budou nakupující, budou i tyto trhy. Město tyto trhy na rozdíl od hrnčířských, vánočních či velikonočních ale dotovat nebude.“

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!