Pohled na ně je hádankou. Stavby, které budí zvědavost díky odvaze zadavatelů a kreativnosti architektů. Koně posílají do čapího hnízda, golfisty do vlny a čtenáře na hrad.
Neviditelná skrýš
Lesy, louky, kravské zvonce a najednou lup. Jakoby někdo rozlouskl ořech. A další. Asi tak zní povedený úder golfisty. Tento zvuk je dobře slyšet na Jistebnicku, v blízkosti golfového klubu Čertovo Břemeno, které nese rukopisy dvou výrazných architektů.
Jiří Velden projektoval hřiště, Stanislav Fiala se kromě jiného podepsal na stavbě recepce. Pozornost na sebe ale poutá jeho jiný projekt. Nová klubovna. Bude zřejmě jediná v Čechách s odpalištěm na střeše. Od silnice to ovšem bude vypadat, že hráč stojí na terénní vlně, typické pro golfové hřiště. „Vůbec nebude vidět, že je pod ní schovaný velký barák. Chtěli jsme, abychom stavbou co nejméně poznamenali ráz panenské přírody,“ zdůvodňuje záměr Fiala.
Jinak velká klubovna ukrytá v kopcích jihočeské pahorkatiny bude prý působit jako přírodní skrýš. Ale pohodlná. Uvnitř dřevěný strop, krb, pergolu před proskleným průčelím mají podpírat sloupy z dubů.
„Stromy jsme vybrali tak, abychom na nich mohli nechat větve. Využijeme je jako přirozené podpěry,“ vysvětluje Fiala, který získává zakázky i v zahraničí. Teď pracuje na projektu továrny v Bělehradě.
Sen Rožmberka
Už Petr Vok sem chtěl přesunout archiv a knihovnu z Třeboňského zámku. Až v jednadvacátém století se jeho vize splnila. Knihovna, kam v září začnou chodit čtenáři, přesídlí totiž do prostor soběslavského hradu z druhé poloviny čtrnáctého století. Nový projekt mu tak zachránil život.
„Hrad se rozjížděl. Doprostřed jsme museli dát železobetonovou desku a stáhnout ho,“ zdůrazňuje autor stavby, architekt Jaromír Kročák.
Je soběslavským rodákem a poblíž hradu vyrůstal. „Nikdy by mě nenapadlo, že se budu podílet na jeho záchraně,“ říká šťastně.
Knihovnu navrhl tak, že bude ve skleněné konstrukci, postavené samostatně a nezávisle na zdech hradu. „Má tu být i pivovar,“ ukazuje na staveniště ředitel kulturního domu Petr Valeš. Hradní zdi působí stejně surově jako novodobý litý beton. Stejně i chladí. Záměr architekta. Ale co v zimě?
„Myslím, že tu bude příjemně. Prostor půjde dobře vytopit,“ reaguje Valeš na otázku a trochu potutelný úsměv vedoucí knihovny Aleny Fremrové.
Hnízdo pro koně
Pohled, který donutí vždy přibrzdit. Kousek za Olbramovicemi, uprostřed opraveného středověkého statku, stojí obří čapí hnízdo. „Viděls to, co to je?“ říkají všichni, kteří kolem někdy projeli. Nápovědou jsou koně v přilehlém výběhu. „Je to hlavně víceúčelová krytá jízdárna,“ říká jeden ze zaměstnanců areálu. Architekt Jiří Javůrek splnil i další požadavky. Uvnitř je možné natáhnout palubovou podlahu a z jízdárny se rázem stane místo pro kongresy nebo koncerty.
Hádankou je pro mnohé i materiál, ze kterého je postavená. Dřevěnou konstrukci obepíná plastový obal a až na něm jsou poskládané klády stromů různých délek. To odkryje až pohled z blízka. Ze silnice působí skutečně jak několikanásobná zvětšenina čapího hnízda.
