Řada lidí se domnívá, že naše technologické možnosti jednoho dne budou na takové úrovni, abychom dokázali přivést zpět k životu mrtvé – resp. kryogenicky zmrazené. Patřila mezi ně i Číňanka Zhan Wenlian, která ve věku 49 let podlehla rakovině plic.
Dotyčná žena toužila své tělo „darovat vědě“. A protože ani její manžel s tím neměl žádný problém, Zhaniny ostatky byly v Yinfeng Biological Group uloženy do 2000 litrů kapalného dusíku.
„Zmrazení“ je samozřejmě poněkud zavádějící výraz, jelikož při procesu kryokonzervace (který musí začít ihned poté, co přestane bít srdce) je naopak nutné zabránit vzniku ledových krystalů. Ty by totiž poškodily buňky. Vhodnější by proto bylo psát „rychlé ochlazení“.
Kromě různých chemických činidel proti zamrzání se během kryokonzervace používají také konzervanty jako glycerol a propandiol, které mají tělo uchovat v co možná nejstabilnějším stavu.
V současné době jsme schopni „oživit“ možná tak některé pacienty po klinické smrti, nicméně nikde není napsáno, že v budoucnosti si nedokážeme poradit i s jedinci v kryogenických komorách.
Nedávno byl například úspěšně rozmrazen mozek králíka. To ovšem znamená jen tolik, že nedošlo ke zničení jeho buněk a mezibuněčných spojení – nikoliv, že byl funkční.
Na druhou stranu, i pokud je myšlenka smrti jakožto pokračujícího procesu, který teoreticky lze zvrátit, mylná, pak nám podobné projekty alespoň umožní lépe porozumět lidské biologii.
