V dírách po granátech se rostlinám daří, říká Mudra

Své o tom ví jen hrstka vyvolených, nebo odvážných, kteří ignorují zákaz vstupu na armádní území s hrozbou smrti. Na nedotčeném území žije řada chráněných druhů živočichů a rostlin. Shodují se na tom i odborníci na životní prostředí. K plánované chráněné krajinné oblasti v Brdech se Sedmičce vyjádřil Pavel Mudra, vedoucí střediska Agentury ochrany přírody a krajiny pro Prahu a Střední Čechy.

Jsou Brdy natolik jedinečnou oblastí, že zasluhují ochranu formou chráněné krajinné oblasti?
Brdy, především ty vysoké, si bezpochyby zasluhují vyšší formu velkoplošné ochrany. Jde o rozsáhlý lesní celek, relativně nedotčený turistickým ruchem, výstavbou či zemědělstvím. Bohužel jsou tam dominantní nepříliš odolné smrkové monokultury. Nicméně celkový dojem z brdských lesů je díky zajímavému reliéfu, výskytu malebných hřbítků skal a zbytkům listnatých lesů dobrý. Mimořádně chudé geologické podloží a neúrodné půdy vždy bránily trvalejšímu osídlení. Od dvacátých let minulého století zřízení uzavřeného vojenského území dávalo a stále ještě poskytuje dobrou ochranu před znečištěním krajiny a ostatními civilizačními neduhy.

Je ve Středních Čechách jiné území, které by si zasloužilo statut chráněné oblasti více než Brdy?
Na základě průzkumu tam v současné době není žádné nově navrhované chráněné území. V jednání je pouze rozšíření Kokořínska o Českolipsko. Stejně jako Brdy by si vyšší ochranu zasloužila oblast Džbánu, která je zatím pouze přírodním parkem.

Jak se na stavu Brd podepsala dlouhodobá přítomnost armády?
Za dobrý stav této oblasti může paradoxně právě a především armáda. A to nejen v oblasti Brd. Je prokázáno, že i jinde, v místech, která byla po dlouhou dobu jen vojenským územím, je příroda zasažena mnohem méně než v okolní krajině. Dokonce přímo na dopadových plochách, v dírách po granátech, se uchytily ty nejzajímavější druhy brdských rostlin. /bar/