Volný čas tráví nad skripty. Pro studijní materiál chodí do knihovny, nebo jej vyhledávají na internetu. Výuku mají rozdělenou do semestrů a každý zakončují závěrečným testem. Jen ročník narození ve svých indexech mají o pár let nižší než ostatní vysokoškoláci. Řeč je o klatovských seniorech, kteří se stali studenty virtuální univerzity třetího věku.
Kamarád počítač
Jedenašedesátiletá Marie Syková ze Slavíkovic začala s vysokoškolským studiem poprvé před třemi lety. „Mými koníčky jsou příroda a historie. A v mém okolí je památek víc než dost. Dozvědět se něco zajímavého o nich mě dlouho lákalo,“ přiznává důchodkyně. Začít se po padesátce seznamovat s počítačem a pronikat do tajů internetových stránek si většina seniorů nedokáže představit. Marii Sykové ale práce s počítačem nevadí.
„Počítač máme k dispozici v klubu seniorů, nebo chodím do knihovny. Pravdou je, že s ním moc nekamarádím, ale pracovat s ním umím. I když není nad to, když si člověk může informace vyhledat v knížkách,“ tvrdí Syková. Do virtuálního světa vysokoškolského vzdělávání proniká už druhým rokem také Vladimír Brokeš z Týnce. „Učit se je pořád třeba,“ razí heslo stále aktivní důchodce.
Ani jemu není počítač cizí. Pracoval dlouhou dobu jako kronikář obce a historie jej pořád baví. I když přiznává, že častěji než na počítači hledá podklady ke studiu v knihovnách a v archivech. „Všechny informace z přednášek si pak v klidu z počítače zopakuji doma. A také si můžu udělat z domova test a poslat jej k vyhodnocení,“ popisuje výhody studia na dálku Brokeš.
Studium na dálku
Jak vlastně virtuální univerzita funguje? „Tříletý studijní program Svět okolo nás zahrnuje šest semestrů. Univerzita třetího věku je určena seniorům. A protože ne všichni mají možnost cestovat za vzděláním do krajských měst, zřídili jsme virtuální univerzitu,“ vysvětluje Klára Nehodová z provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, která tento druh vzdělání už několik let praktikuje.
Senioři absolvují během semestru několik přednášek. Dostanou také studijní materiál. Za pomoci počítače nebo další literatury absolvují kontrolní testy, sepíšou samostatnou práci a nakonec je čekají závěrečné testy. Univerzitu třetího věku si poněkud přestárlejší studenti pochvalují. „Je to výborná záležitost. Člověk nezakrní, neustále se zdokonalujete a navíc máte pocit, že se na vás nezapomíná. Mnozí z nás si navíc plní sen z mládí, kdy jsme byli nuceni pracovat a na školu nezbyl čas,“ pochvaluje si Marie Syková.