Pascal Miche, původním povoláním řezník, vypráví, jak mu neustále vrtal hlavou vynález jeho předka a jak přemýšlel, jak z něho udělat komerčně úspěšný nápoj.
„Chtěl jsem dokončit to, co začal můj pradědeček ve třicátých letech,“ prohlašuje. Jeho zhruba 6200 rajčatových keříků mu přináší úrodu v polovině srpna. Letos je to již třetí sklizeň, z níž bude vyrobeno to, co může nést označení „víno“ v Severní Americe, avšak muselo by být prodáváno pod jiným názvem ve Francii, kde může být za víno považováno pouze to, co pochází z vinné révy.
Nicméně Pascal Miche pečuje o svá rajčata stejně jako vinaři o své vinice. A podrobuje je stejným procedurám: zpracovává je jako víno, drtí je, maceruje a lisuje. Zdálo by se, že si počíná jako vinař z Beaujolais nebo Kalifornie. Získává dva produkty: jedno suché a druhé jemné a lahodné víno, která lze připodobnit spíše k Pineau des Charentes než k bílému Chardonnay.
Aby Pascal Miche mohl svému elixíru dát název „víno“, musel nejprve místním úřadům dokázat, že rajče je ovoce. „Musel jsem se vrátit až do 15. století, abych mohl sledovat stopy různých druhů rajčat,“ říká.
Testoval pak 16 druhů rajčat, z nichž si vybral pouze šest, jež bylo možno úspěšně přizpůsobit extrémnímu klimatu Quebeku a nadmořské výšce. Miche sbírá pro své víno pokřtěné Omerto na počest pradědečka Omera červená rajčata druhu Subartique a žlutá a černá rajčata Black Cherry, která si zvolil rovněž pro jejich výnosnost a chuťové kvality.
Než rajče dovrší cestu z pole do lahve a stane se vínem, trvá to asi devět měsíců. Pak vznikne jasná, zlatavá tekutina s 18 procenty alkoholu a bez jakékoli rajčatové příchuti. Sommelierka Elen Garonová z luxusního restaurantu La Ferme v Baie-Saint-Paul má problémy s definicí tohoto produktu, stejně jako většina jejích kolegů. Nalézá zde stopu po ovoci, příchuť po koření, poněkud medový buket, který podle ní může být velmi zajímavý ve spojení s dezerty.
Zákazníci, kteří přicházejí ochutnat Omerto přímo na statek, jsou často zaujati originalitou tohoto vína. „Miluji ho, protože je to produkt, který není známý,“ prohlašuje Ghislaine Boyerová, která si přála poznat rajčatové víno z kraje, kde žije.
S tím počítá i Pascal Miche a vynakládá hlavní energii na propagaci rodinného receptu v Quebeku, zejména v degustačních barech. Láhev rajčatového vína o obsahu 375 mililitrů se v několika obchodech v Quebeku prodává za 25 dolarů (asi 500 Kč).
Rajčatové víno je doposud k dostání pouze v Kanadě, ale Pascal Miche již chystá jeho distribuci ve Spojených státech i v Evropě, zejména ve Francii, v Německu a v zemích Beneluxu.
