V koaliční smlouvě není o IT a internetu skoro nic
Hlavním výchozím bodem pro zlepšení v hospodaření se státním ICT by podle mnoha odborníků mělo být zejména centrální místo se silnými pravomocemi, které by plnilo koordinační, strategickou a výkonnou roli. Tím by se předešlo obrovské decentralizaci, nesystémovým a zbytečným nákupům, plýtvání a zavádění nespolupracujících informačních systémů.
O něco takového lidovci usilovali, koaliční smlouva nicméně opět počítá pouze s obnovením Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (RVKIS), která přestala fungovat po pádu vlády Petra Nečase. RVKIS má být pověřený koordinací státního ICT, v současné době ale není vůbec jasné, zda dostane dostatečné pravomoci. Pokud vše zůstane pouze při starém, půjde pouze o poradní orgán, který vláda může a nemusí brát vážně.
Bude rychlý internet?
Koaliční smlouva každopádně mluví o centralizaci ICT a o tom, že zpracuje novou koncepci veřejných investic do těchto technologií. O nutnosti změny není třeba polemizovat. Poslední čísla NKÚ mluví o tom, že je většina státních IT zakázek .
Jinak je zpracovaný dokument na informatiku a internet hodně skoupý. Do priorit vlády se oblast nedostala vůbec a není úplně jasné, jak se budoucí představitelé státu postaví k podpoře budování rychlého internetu, jehož rozšíření podle statistik ČTÚ v Česku není na nikterak slavné úrovní. Budoucí koalice se ve smlouvě zavazuje, že „bude podporovat rozvoj kvalitního datového spojení jako jednoho z předpokladů dalšího rozvoje ekonomiky.“
Bližší podrobnosti ale uvedeny nejsou a například ICT Unie přišla se zprávou, že podpora broadbandu v koaliční smlouvě v podstatě chybí a zatímco energetice, která je pro rozvoj země stejně důležitá jako internet, se vláda věnuje podrobně, připojení vůbec. Unie společně s dalšími subjekty zformovala pracovní skupinu, která se bude broadbandu věnovat v návaznosti na strategický dokument Digitální Česko 2.0.
Smlouva dále mluví o „zvyšování konkurenceschopnosti“ mimo jiné díky informatice, opět ale bez dalšího upřesnění a IT v jednom odstavci zapadá mezi další obory. Počítá se také se zavedením elektronické fakturace, naopak ale zcela chybí body o elektronickém zdravotnictví.
Slibné ministerstvo průmyslu
Prozatím to tedy vypadá, že nejsilnější role v ICT si opět rozdělí ministerstva průmyslu a obchodu (ICT průmysl) a vnitra (eGovernment). Je otázkou, co by s podporou ICT dělal případný ministr průmysl Jan Mládek, na tomto úřadě se nicméně rýsuje poměrně aktivní skupina lidí, která má o tuto oblast zájem. Současný náměstek Tomáš Hajdušek sám mluví například o otevřených datech. Náměstci jsou nicméně politiky obsazované funkce a současné prostředí tak nemusí vydržet navždy. V kuloárech se navíc mluví o tom, že by Hajdušek mohl odejít sám.
„Ministerstvo průmyslu a obchodu chce i nadále zaujímat výraznou roli při posilování chápání významu digitální ekonomiky a bezpečnosti a ochrany soukromí na internetu a prosazovat svobodný přístup k internetu,“ uvedl nedávno současný ministr průmyslu a obchodu v demisi Jiří Cienciala. „A to především proto, že si uvědomuje významný vliv internetové ekonomiky na celkovou ekonomiku země.“
Jednotlivé zájmové skupiny jako třeba ICT Unie už si chystají půdu pro jednání s novými vládními představiteli a budou se snažit větší podporu pro informatiku a internet zajistit. Nově vzniklá , kde působí i Google a Facebook, se podle našich informací koaliční smlouvou zabývat nebude.