V lázních svítí stromky z celé Evropy

Pocházejí ze zahraničí, místních lázeňských lesů i karlovarských sídlišť. Lidé si jejich vůni vychutnávají na úřadech, v hotelech, školkách nebo si pod nimi rozbalují dárky. Možná právě tento rok mají doma vánoční stromek, který jim pomohl vybrat a do sítě pečlivě zabalil slovenský profesionální hasič Ján Rak. Stromky před jedním z karlovarských obchodních center prodává čtyři roky. Letos s sebou přivezl také svého kolegu, rovněž hasiče. Na svou brigádu v Čechách si vzali měsíční dovolenou a společně tráví na parkovišti před hypermarketem čtyřiadvacet hodin. Přespávají v béžovém přívěsu a během noci si střídají služby v hlídání oploceného areálu.
„Víte, jak je to v dnešní době. Člověk se prostě musí otáčet,“ vysvětluje Ján Rak svou tradiční předvánoční brigádu. Lidé si u něj prý vybírají stromky hlavně podle toho, kolik mají doma místa. Ti s menším bytem chtějí strom převážně malý a užší, pokud bydlí v domě, nezdráhají se vybrat si i dva metry vysokou jedličku. Čím košatější, tím lepší. Když si jej chtějí postavit zákazníci ke stěně, nevadí jim ani z jedné strany prořídlejší strom. Ba naopak, jsou za něj rádi.

Jedle zůstane krásná

Tím nejžádanějším vánočním stromkem je podle Raka jedle a stříbrný smrk. Důvod je přitom velmi prostý. „Dlouho vydrží. Takže nedělá hospodyňkám doma zbytečný nepořádek. Nejméně prodáme smrku ztepilého, protože rychle opadává,“ říká. Firma, která jej před Vánocemi zaměstnává, sváží stromky do Karlových Varů z celé Evropy. Pochází z Dánska, Holandska i Německa, borovice jsou prý z českých plantáží. Rak jim na přání lidí ofrézuje kmeny a upravuje spodní větve. I tak se ale najdou nespokojení zákazníci, na které doléhá předvánoční stres.
„Měli jsme tu pána, kterému jsme už nemohli kmen víc ofrézovat. Chyběly asi dva centimetry po obvodu, aby se mu vešel do jeho netypického stojanu. Říkal, že je to tak v pořádku, že už si to dodělá sám. Byla to opravdu otázka deseti minut,“ líčí Rak. Na první pohled spokojený muž se ale hned druhý den vrátil a začal se rozčilovat, že když za stromek zaplatil tolik, vyžaduje, aby do stojanu přesně padl.
Po několika neúspěšných pokusech o zúžení kmenu a uchycení stromu do stojanu se prý rozhodl, že ho vrátí a vezme si peníze zpátky.
Jenže si doma pro změnu zapomněl paragon. „Nabídli jsem mu, že počkáme do druhého dne. Otevřeli jsem kvůli němu o hodinu dřív. On ale nepřijel. Prostě záhada, asi se to samo spravilo,“ usmívá se Rak, podle kterého jsou však těmi nejnáročnějšími zákazníky ženy. To ony totiž rozhodují, jaký strom bude zdobit domácnost.
„Když si u nás vyhlédne nějaký stromeček muž, kterého už nebaví nákupy, stejně musí s definitivním nákupem počkat na svou polovičku. Ta mu pak výběr schválí,“ usmívá se Rak. Vkus svých zákazníků přitom komentuje příslovím „sto lidí, sto chutí“. Mezi jeho zákazníky totiž patří lidé, kteří si koupí první stromeček, který jim ukáže, nebo také ti, kterým se nelíbí ani v pořadí třicátý strom. Ať už pochází odkudkoli.
Zda jsou hezčí vánoční stromy z vyloženě „místních zdrojů“ oproti těm přivezeným, mohou posoudit lázeňští hoteloví hosté, žáci škol, návštěvníci lázeňských domů nebo třeba magistrátu. Vyřezanými stromy je zásobují Lázeňské lesy Karlovy Vary. „Letos jsme jich vyřezali řádově desítky. Stromky neprodáváme, ale dodáváme je na úřady, našim zaměstnancům a dalším institucím,“ popisuje ředitel Lázeňských lesů Evžen Krejčí poslední službu vyřezaných karlovarských stromků.

Vánoční strom z Bohatic

Svou poslední službu prokazuje lidem i tradiční vánoční strom ve městě. Před hlavní poštou na místě květinového kalendáře stojí každé Vánoce už od revoluce. Letošní svíčkami osázený krasavec vyrostl na bohatickém sídlišti. Lidem ale překážel.
„Snažíme se upotřebit stromy, které brání výstavbě, stíní nebo narušují základy domům,“ říká Zuzana Macešková, ředitelka Správy lázeňských parků. Pokud je strom hezký, domluví se zaměstnanci správy s lidmi, kterým překáží, že jej pokácí až před adventem a udělají z něj symbol městských Vánoc. Jeho proměna z běžného stromu na vánoční prý trvá dvě až tři hodiny a pracují na ní čtyři lidé.
„Před poštou na něj máme takovou speciální rouru v zemi s přívodem elektřiny, do které ho stavíme. V létě byste to místo nenašli, je totiž zakryté trávníkem,“ říká Macešková. Až Vánoce skončí, symbol karlovarských Vánoc poputuje takzvaně „na dřevo“. Několik lidí se u něj tak dost možná během zimy ještě příjemně ohřeje.