V Německu vědci spustili nový reaktor Wendelstein 7-X, který bude zkoumat slučování jader vodíku na atomy helia při současné produkci energie. Zařízení za miliardu eur je výjimečné v tom, že jde mimo hlavní proud termojaderného výzkumu. Až dosud se výzkumníci soustředili na výzkum v tokamaku, což je pravidelná prstencová komora, v níž se plazma udržuje při teplotě přes 100 milionů stupňů Celsia v prostoru pomocí silného magnetického pole.
Tokamak je symetrický a je poměrně jednoduchý pro sestrojení. Jenže má vlastnosti, které zatím brání jeho převedení na dlouhodobě fungující zdroj energie. Wendelstein 7-X, jenž vyrostl ve východoněmeckém Greifswaldu, je jiný. Jde o stelarátor, který se od tokamaku liší tím, že jeho komora je v prstenci zkroucená, dělí se a vzájemné proplétá. Na rozdíl od tokamaku však umožňuje kontinuální provoz, a tedy i udržení plazmatu a termojaderné reakce.
Do konce ledna budou vědci stelarátor plnit heliem a ověřovat, zda dokážou plyn zahřát a udržet ve stavu plazmatu. Teprve pak do zařízení pustí vodík a začnou testovat možnosti termojaderné reakce. Potíž stelarátoru je v jeho složitosti. Jednotlivé díly musí být velmi přesné, což je při jejich pokrouceném a pomačkaném tvaru složité. Dřívější projekty na výstavbu tohoto zařízení se proto potýkaly s výrazným překročením původního rozpočtu. Stejný problém potkal i Němce.
Spolková vláda rozhodla o stavbě stelarátoru v letech 1993 a 1994. Jeho sestrojení mělo stát 550 milionů eur. V provozu měl být už v roce 2006. Jenže v roce 2003 se ukázalo, že třetina z magnetů, které měly udržovat žhavé plasma v dostatečné vzdálenosti od stěn reaktoru, nefungovala. Síly, které v reaktoru budou působit, byly větší, než vědci původně počítali.
Mezi roky 2003 a 2007 se projekt dostal do existenční krize. Hrozilo, že stejně jako podobný projekt v americkém Wisconsinu ho vláda zastaví. Jenže ministerští úředníci nakonec dali stelarátoru ještě šanci. Rozpočet navýšili na 1,06 miliardy eur a datum dokončení posunuli na rok 2015. Teď budou vědci z oboru termojaderné fúze s napětím sledovat, jak se německému zařízení povede. Pokud se ukáže jako provozuschopné, může se stelarátor opět vrátit do hry jako jedna z technologií pro budoucí termojaderné elektrárny.
Dalším ve hře zůstává tokamak. Jeho testovací verze v mezinárodním projektu ITER se staví ve Francii. Má stát 16 miliard eur. Na něj má navázat prototyp elektrárny zatím nazývané DEMO. Jestli to bude dříve než za padesát let, si zatím nikdo netroufá odhadnout.
