Pár silných mávnutí křídly, elegantní zakroužení a sokol zvolna dosedá na mohutnou kostelní věž.
Působivá scéna, která je běžně k vidění ve Vršovicích.
„Věž kostela svatého Václava na náměstí Svatopluka Čecha je oblíbeným místem samice sokola stěhovavého. Lidé ji tam můžou běžně pozorovat,“ popisuje ornitolog Zdeněk Vermouzek.
V devadesátých letech dokonce pár tohoto vzácného dravce hnízdil ve věži Týnského chrámu.
V Praze dnes žije sto dvacet druhů ptáků, ať už mezi domy či v městských lesích a parcích.
„Pro obytnou zástavbu je typický třeba rorýs. Budovy mu nahrazují skály, přebývá například ve větracích otvorech paneláků. Na okrajích města je zase k vidění koroptev,“ říká ornitolog Vermouzek.
Metropole je z řady důvodů pro zvířecí druhy ideálním prostředím, opeřenci nejsou žádnou výjimkou.
V nové divočině
Vzhledem ke své rozloze a rozmanitosti, s parky, lesy, domy či chátrajícími továrnami je Praha podle odborníků hlavním městem českých zvířat.
„Do města je vyhání hlavně intenzivní zemědělství, které zmenšuje jejich přirozená prostředí. Zajíci, bažanti nebo koroptve se v polích a lesích vyskytují čím dál vzácněji,“ vysvětluje Luděk Králíček z České myslivecké jednoty.
Praha se tak pro ně stala novou divočinou.
Krotcí i ochočení
„Pro zvířata je velmi přitažlivá, protože jim nabízí bezpočet úkrytů a lehčí možnost obživy. Nikdo je tu zpravidla nepronásleduje, a pokud se naučí vyhnout autům, mají snazší život,“ míní zoolog Evžen Kůs z pražské zoologické zahrady.
Zvířata mají i svá typická místa, kde je Pražan může spatřit.
V dutinách stromů nebo na půdách domů v historickém centru se schovávají kuny skalní.
Divoká Šárka a Troja jsou domovem divokých prasat. Daňci se zase prohánějí po Zbraslavi.
Městská zvířata navíc často ztrácejí před lidmi ostych. Unikátním příkladem je asi padesátihlavé stádo muflonů, které se běžně pase v areálu Thomayerovy nemocnice v Krči.
„Přebíhají tam z Kunratického lesa dírami v plotě. Zajímavé je, že v nemocnici si mufloni od lidí klidně vezmou housku, ale v lese jsou plaší a bojí se,“ líčí hajný Jan Karban.
Skalní výběžky městského lesa běžně střídají třeba s trávníkem před plicní ambulancí.
„Jonáš je z muflonů nadšený, jako všechny děti. Chtěl by s nimi běhat, ale pořád mu utíkají,“ popisuje s úsměvem Cecílie Ondráčková setkání svého malého syna s divokou zvěří.
Rychle na strom!
Pro město ale není setkání s přírodou vždycky příjemné.
Problémy dělají hlavně přemnožená divoká prasata, kterých se na území metropole pohybují asi dvě stovky.
Likvidují nejen úrodu na některých zahrádkách, ale můžou být i nebezpečná.
„Kolem druhé hodiny ranní se nám ozval mladík se vzkazem: Sedíme s kamarádem na stromě, kam jsme vylezli před divokým prasetem,“ líčí kuriózní příhodu Jana Přikrylová z městské policie.
Odehrála se na konci března nedaleko Čertova Vršku ve Střížkově.
Divoká prasata také plenila botanickou zahradu. Trojské stádo tam během března vtrhlo hned několikrát a nadělalo škody za desítky tisíc korun.
„Zvířata byla po tuhé zimě vyhladovělá. I proto byly nájezdy divočáků letos hodně silné. Poničili nám hlavně vzácné, ještě nevyrašené pivoňky,“ popisuje řádění černé zvěře Věra Bidlová z botanické zahrady.
Přemnožená prasata se mimo jiné i kvůli tomu stávají cílem mysliveckých hlavní.
Právě botanická zahrada v Troji si najala sedm lovců, kteří během několika zimních měsíců odstřelili kolem dvou desítek divočáků.
Kvůli bezpečnosti obyvatel města se ale zvěř střílí jen na vyhrazených místech a v noci nebo brzy ráno.
„Musíme být hodně opatrní. Nemůžu třeba vystřelit po zvířeti, které stojí na horizontu. Kulka totiž většinou proletí tělem a mohla by někoho zranit,“ říká Karban.
Od poloviny května číhají lovci na srnce, v srpnu začíná mufloní sezona a divočáky smějí střílet celý rok.
Pstruh v Botiči
Ani zdánlivě špinavá Vltava rozhodně není bez života.
Ryby se do řeky kvůli velkému zájmu rybářů většinou uměle vysazují, a tak v ní není o ploutve nouze.
„Ve Vltavě jsou nejběžnější kapři, líni nebo plotice, i když v případě kapra nejde o typickou říční rybu. Chytáme tu i dravé druhy, třeba štiky nebo sumce,“ popisuje Jindřich Vintr z Českého rybářského svazu.
Vodní lovci se v metropoli opravdu činí. Jen v úseku od Jiráskova mostu k Troji vytáhli loni z Vltavy víc než osm tisíc kilogramů kaprů.
A Praha má i jednu vzácnost.
V Botiči, nad Hostivařskou přehradou, i ve Vltavě občas nad hladinu problesknou šupiny pstruha obecného.
