V Liberci přichází Ježíšek na Štědrý večer. V daleké Bogotě, hlavním městě Kolumbie, si děti rozbalují dárky pod stromečkem často až 25. prosince ráno. Dárky jim pod stromeček po celý prosinec postupně přináší Papá Noel, kolumbijská obdoba Ježíška.
„A do rodin, které nejsou křesťansky založené, přichází klasický Santa Claus,“ popisuje Kolumbijec Mario Forero, jenž už osmnáct let žije v Liberci.
Rozzářená Bogota
V krajském městě pracuje jako lékař a Liberec je teď jeho domovem. Na Vánoce prožité v rodné Kolumbii ovšem stále rád vzpomíná. „Jsou mnohem divočejší než v Česku,“ tvrdí.
Lidé, kteří se snaží vymýtit světelné znečištění, by ve vánoční Bogotě měli nejspíš dost práce až do dalších Vánoc. Všechno, co může, svítí, září a bliká. Všude jsou miliony malých i velkých žárovek. Santa Clausův kočár tažený koňmi vypadá v kolumbijském podání jako konvoj malých sluncí.
„Silnice a chodníky jsou o Vánocích zase plné namalovaných obrázků s tradičními vánočními symboly – nejčastěji na nich bývá Papá Noel či andělé,“ popisuje Forero.
Vánoce nade vše
Zatímco Češi by za nejdůležitější část roku označili spíše letní dovolenou, v Kolumbii, kde je v prosinci počasí jako u nás v létě, jsou nejdůležitějšími dny roku právě Vánoce.
„Na prosinec se všichni celý rok těší. A hlavně chudí lidé to prožívají nejvíc,“ dodává lékař. Kolumbijci, kteří mají celý rok hluboko do kapsy, si na Vánoce speciálně šetří, nebo se snaží si peníze alespoň vypůjčit jen proto, aby mohli v těchto dnech udělat radost sobě i svým blízkým.
Velká část dnešních Kolumbijců jsou vesměs potomci španělských kolonizátorů. A Španělsko bylo vždy silně katolickou zemí, kde vládli jako v českých zemích Habsburkové. Díky tomu je řada vánočních zvyků v Kolumbii shodná s těmi českými. Například tam jako u nás slaví advent.
Zvláště během adventních víkendů Kolumbijci rádi zpívají. Kdo má v rodině kytaristu, slaví a zpívá doma, ostatní chodí do kostela. „I v Česku je v téměř každém okně vánoční obrázek či vánoční symbol ze žároviček. V Kolumbii je ale toho mnohem víc,“ upozorňuje Forero.
Obývacím pokojům českých domovů vévodí vánoční stromek. V Kolumbii najdete v obývácích kromě stromku ještě jeden symbol: veliký betlém. Často zabírá i polovinu celého pokoje.
Vlivy imigrantů
Kolumbie, to ale nejsou jen vlivy katolického Španělska. Dějiny země i zvyky lidí v Kolumbii hojně ovlivnili také imigranti z mnoha dalších zemí, již do Kolumbie přišli během 19. a 20. století. Znát je to především na tom, co se o Vánocích v Bogotě a dalších místech jí.
„Někde vaří kuchyni více německou, někde více italskou či francouzskou, někde americkou,“ popisuje Forero. V Česku je štědrovečerní klasikou kapr. „V Kolumbii se jedí jakékoliv ryby, ale také kuře či kachna i vepřové nebo hovězí maso. Co má maminka ráda, tak to se zrovna dělá,“ směje se.
A nakonec připouští, že v Kolumbii jedno tradiční vánoční jídlo mají. Dnes ho ale dodržují jen rodiny, které hodně dbají na tradici, protože příprava je zdlouhavá.
Pracná specialitka
„Je to maso zabalené v listech banánovníku. To je vánoční pochoutka, která se musí nechat vařit osm až deset hodin,“ vysvětluje Forero. A není v ní jen maso, hovězí nebo vepřové, dovnitř se dává také rýže, mrkev, hrách a hodně koření. Je to hodně pracné a z žen se kvůli tomu stávají otrokyně v kuchyni, ale rodina si musí pomáhat,“ dodává kolumbijský doktor z Liberce.
Radost a šílenství
Úředním jazykem v Kolumbii je španělština. Vánoce v Kolumbii se ve španělštině řeknou „Navidad en Colombia“.
Zatímco české Vánoce jsou „šťastné a veselé“, pro kolumbijský Navidad se nejlépe hodí přívlastek „šílený“. Až tak bláznivá je vánoční radost Kolumbijců.
„V tom je hlavní rozdíl mezi Vánocemi v Česku a tam. Ta atmosféra je tam vidět, to je něco opravdu mimořádného,“ uzavírá lékař.
