Vánoce na tyrolském ledovci

Adrenalin nejen na lyžích. Lyžařský areál ve Stubaiském údolí nabízí šedesát kilometrů
sáňkařských tras

Adrenalin nejen na lyžích. Lyžařský areál ve Stubaiském údolí nabízí šedesát kilometrů sáňkařských tras Zdroj: Libor Budinsky

Letošní zima zatím lyžařům moc nepřeje. Sněhu je všude pomálu a tak jedinou jistotu zatím představují vysokohorské ledovce, především v rakouských Alpách. O Vánocích jsou navíc sjezdovky na ledovcích téměř bez lidí – hlavní nápor začíná až pár dní před Silvestrem.

Sezona na stubaiském ledovci je hodně dlouhá. Začíná už v říjnu a trvá až do konce května (někdy se lyžuje ještě v druhé polovině června). Největší rakouský ledovec nabízí 110 kilometrů sjezdovek všech kategorií a stupňů obtížnosti, které začínají ve výšce kolem tří tisíc metrů. Fantastické zážitky zde zažijete v kteroukoliv roční dobu (jaro, léto, podzim, zima), ale fajnšmekři tvrdí, že nejlepší lyžařské podmínky jsou hlavně v prosinci. Naopak od dubna do června je sníh už většinou hodně těžký, zvláště odpoledne. I když – také to má něco do sebe, neboť kolikrát v životě jste lyžovali jenom v tričku? A nechejme ještě jaro jarem a vraťme se na konec roku.

Tam, kde je sníh, když jinde není

Proč je právě tento čas ideální? Hned z několika důvodů. Tím prvním jsou fantastické sněhové podmínky. Když na ledovci napadne první pořádný sníh, často i půl metru prašanu, je velmi lehký a skvěle se v něm lyžuje. Navíc teploty ve vysoké výšce kolem tří tisíc metrů nebývají tak ledové, jako třeba v lednu či únoru, kdy zde často i během dne naměříte minus dvacet (a v noci ještě méně). V prosinci jsou však obvyklé denní teploty těsně pod nulou. A třetím důvodem jsou vánoční svátky, kvůli nimž jsou sjezdovky téměř prázdné.

Navíc Stubai má další ohromné plus: platí zde pravidlo, že děti v doprovodu dospělého až do deseti let neplatí za lanovky. Ostatně ne náhodou bylo zdejší zimní středisko už opakovaně vyhlášeno jako nejlepší či nejpřívětivější rodinné středisko v Alpách. Ale pozor, to v žádném případě neznamená, že zde najdete především „dětské“ sjezdovky. Naopak. Na ledovci na vás čeká pestrá škála nejrůznějších sportovních zážitků: od černých sjezdovek či záměrně neupravených boulovatých sjezdovek pro nadšence až po výtečně připravený snowpark, který patří k nejlepším v Evropě (nabízí trojitou skokovou dráhu i U rampu).

ilustrační fotoilustrační foto|Libor Budinsky

Nudle na ledovci

A protože při lyžování obvykle vyhládne, lyžařský areál vysoko v oblacích nabízí celou řadu gastronomických „programů“. Třeba unikátní manufakturu na výrobu nudlí, která sídlí ve třech tisících metrech a je tak nejvýše položenou výrobnou těstovin na světě (zde se dokonce můžete zúčastnit i kuchařského kurzu, během něhož se naučíte vyrábět nejrůznější druhy těstovin). Většina návštěvníků je však raději jen ochutnává, k čemuž slouží vyhlášená restaurace Eisgrat. A ještě jedna příjemná věc tu čeká na každého návštěvníka. Když se z ledovce vracíte dolů, dostanete na horní stanici lanovky zdarma teplý čaj na zahřátí a rozloučenou. Místní to nestojí skoro nic, ale unavené a zmrzlé lyžaře to vždycky mile potěší. Také v údolí jsou pro vás připraveny nejrůznější atrakce, ať už je to putování v okolní krajině na sněžnicích, jízda na saních tažených koňmi či oblíbené večerní sáňkování za svitu pochodní.

ilustrační fotoilustrační foto|Libor Budinsky

Od betlémů k panenkám

Pokud už máte sněhu a lyžování dost, můžete zůstat v údolí a navštívit jedno ze dvou vyhlášených muzeí městečka Fulpmes, které zvláště ve vánočním čase potěší nejen děti, ale i dospělé. Prvním z nich je unikátní Muzeum jesliček a betlémů, které sídlí v 500 let starém domě. V rámci pestré expozice můžete obdivovat realistický styl alpských stavitelů betlémů, a to od exponátů starých několik set let až po současné velmi moderní a poněkud odvážné betlémy. Druhé muzeum panenek se stovkami „romantických“ exponátů ocení především ženská část návštěvníků.

Pokud do Stubaiského údolí vyrazíte až na jaře, nenechte si ujít další dvě atrakce: procházku po nejkrásněji kvetoucí tyrolské hoře Blaser a návštěvu městečka Telfes, v jehož speciálním parku předvádí místní sokolníci letové dovednosti dravců. Ideální cesta z Prahy do Stubaiského údolí vede přes Mnichov a Innsbruck a trvá necelých pět hodin.

Ve městečku Fulpmes sídlí muzeum s expozicí historických i moderních betlémů. Druhé je zasvěceno stovkám panenekVe městečku Fulpmes sídlí muzeum s expozicí historických i moderních betlémů. Druhé je zasvěceno stovkám panenek|Libor Budinsky

Co vyzkoušet?

Pokud pojedete do Stubaiského údolí na několik dní, dejte si jeden den oddech od lyžování a vyzkoušejte adrenalinovou alternativu v podobě sportovních sáněk vyrobených z jasanového dřeva. Ve zdejším lyžařském areálu najdete šedesát kilometrů sáňkařských tras, přičemž ta nejdelší z nich měří úctyhodných deset kilometrů. Navíc je plná klopených zatáček, které vám dají pořádně zabrat.

Kdy vyrazit?

Pokud na ledovec nevyrazíte ještě v tomto roce, pak si do diáře zapište dva únorové termíny, kdy Stubai nabízí velmi zajímavé a netradiční aktivity: od 17. do 19. února si zde můžete na vlastní kůži vyzkoušet bivakování, a to ve výšce 3200 metrů. O život nepůjde, neboť se vše odehraje pod dozorem a taktovkou zkušených horských vůdců, ale zima vám možná bude. Další zajímavý termín je 24. až 26. února, kdy se ve Stubai koná freeridový festival.

Co si přivézt domů?

Každý druhý pátek se v údolí Stubaital koná selský trh, na kterém můžete zakoupit domácí produkty od místních zemědělců. Vyhlášený je především kozí sýr, kůzlečí maso, domácí tyrolská pálenka či pikantní sušené klobásy Kaminwurz. Tradiční tyrolské speciality můžete ochutnat ve vyhlášené rodinné restauraci Gasthof Gröbenhof.

Autor je publicista