Ve Frýdku-Místku uklízejí profíci i ti, co lopatu nikdy nedrželi

Je úterý, sedm hodin ráno, a na Škarabelově ulici ve Frýdku se scházejí nezaměstnaní, kteří chtějí odvrátit hrozbu snížení sociálních dávek. „Ti už neví, co by nám ještě sebrali,“ rozčiluje se jedna z nových pracovnic. Ostatní jen odevzdaně mlčí. Někteří už byli včera sbírat odpadky, jiní jsou tu poprvé. Dohromady je jich přes třicet. „Dnes tu dokonce máme
celou rodinu, pracují tu najednou rodiče i s dcerou,“ vyjmenovává Gabriela Nováková z
odboru sociální péče, která na takto dočasně zaměstnané nezaměstnané dohlíží.
Ne každému se taková práce líbí. Najdou se lidé, kteří přijdou jednou a pak už se nikdy
nevrátí. „Někteří si stěžují, že je práce náročná. Snažíme se každému vyjít vstříc, ale někdy
je to složité,“ vysvětluje Gabriela Nováková.
Zaměstnávání lidí bez práce funguje ve Frýdku-Místku něco přes měsíc. „Každé pondělí se
uklízí na Olešné a v úterý je na programu čištění ulic. Další pracovníci se zase starají o zeleň,“ chválí si veřejnou službu Václav Halfar, který směně šéfuje. „Během dne se nám ještě nikdo neztratil ani neutekl,“ říká se smíchem Halfar. Pracuje se zadarmo, jde jen
o udržení výše sociálních dávek. „Zadarmo jsem si mohla radši uklidit před barákem,“
komentuje to jedna účastnice. Rozdávají se pracovní nástroje a oděvy. Ne každému se ale
oranžová vesta líbí. „Vždyť v tom budu vypadat jako debil,“ domnívá se novopečený zametač. Více než tisícikorunový rozdíl mezi existenčním a životním minimem ho ale brzy
donutí odhodit předsudky a za chvíli už předpisově oblečený zvelebuje okolí. Nejprve se čistí ručně, blokové čištění začne v osm hodin, a to už se dostane ke slovu i těžká technika. „Pak to teprve dostane ten správný šmrnc. Přijede městská policie a odtahová služba,“ říká Václav Halfar. Odtahy vyvolávají v lidech nevoli. Z pěti aut, které zůstaly
v zakázané zóně, byla nakonec odtažena jen dvě. Pro ostatní si rychle přišli jejich majitelé
a své vozy přeparkovali mimo zakázanou zónu.
Po chvíli musí Václav Halfar na pár desítek minut odjet za jinými povinnostmi, a pracovníci
tak zůstávají bez dozoru. Teď se teprve ukáže, jak kdo přistupuje k práci. Zatímco někteří se ani nezastaví, jiní si zjevně hodlají životní minimum zasloužit minimem práce a čas tráví u cigarety.
Nebezpečí, že přijdou o životní minimum, většinu lidí přesvědčí o tom, aby přišli do
práce. „Veřejná služba zatím probíhá každé pondělí a úterý. Protože se ale osvědčila,
uvažujeme o jejím rozšíření na další dny,“ vysvětluje Gabriela Nováková. „Lidé bez práce mají možnost udržet si stávající příspěvek a ještě k němu získat pětistovku navíc. Když nechtějí, bereme to tak, že mají něco lepšího,“ míní Nováková. Podle ředitele technických
služeb dostávají nezaměstnaní práci, na kterou stačí. „Nemůžou nic zkazit. Jinde zase máme vyškolené profíky. Vypadá to snadně, ale takový vysavač psích výkalů je složitá mašinka a nemůžeme ji svěřit komukoliv,“ upozorňuje Kohut.