Za posledních pět let prolezl tolik kriminálů jako málokterý zločinec v téhle republice. Marek Dobeš, scénárista filmuKajínek, ale nic neprovedl. Po věznicích jen následuje našeho nejznámějšího vězně a předlohu hlavního hrdiny svého filmu, Jiřího Kajínka. Za tu dobu se s ním stačil poznat poměrně dobře. Nikdo jiný se s ním častěji neviděl.
„Je to velice silná osobnost. Jako kamarád k nezaplacení, jako protivník k nepodplacení. V jiné době by byl zemanem usazeným v pohraničním hvozdu. Přes Kajínka by nepřítel neprošel,“ popisuje scénárista filmu, který se pátého srpna objeví v českých kinech.
Hannibal Kajínek
Kromě návštěvy věznic se zvýšenou ostrahou musel Marek Dobeš prostudovat spisy a podklady k případu. Vyskládané na sebe by určitě převýšily jeho postavu. „Podkladem je příběh žijícího člověka, což znamená zodpovědnost,“ vysvětluje Dobeš. V případě Jiřího Kajínka dokonce dvojnásobnou. Tvůrci si od filmu slibují znovuotevření celé kauzy.
„Díky našemu filmu bude případ znovu otevřen,“ věří Dobeš. Totéž si přeje i režisér filmu Petr Jákl. Když Kajínkovu kauzu prostudoval, nabyl přesvědčení, že je Kajínek celou dobu nevinný. Podle něj byl elitním bytařem a lupičem. „Jestli vrahem, to je potřeba znovu vyšetřit. Lidé, kteří by u policie být neměli, totiž svévolně rozhodli o jeho osudu. Abych měl jistotu, že to udělal, na to důkazy nejsou,“ tvrdí Jákl.
Za léta, která oba strávili ponoření do celé kauzy, se změnil nejen jejich pohled na Jiřího Kajínka, ale hlavně na svět okolo nás. Podle obou byla v celé kauze Kajínek jako chobotnice propojená moc policie, soudců i státních zástupců. O podsvětí a politicích ani nemluvě. O těchto povoláních ztratili iluze. „Pohybuje se v nich bohužel více zločinců, než bychom si přáli,“ říká Dobeš.
Na konečnou podobu scénáře měl Kajínek velký vliv. S tvůrci konzultoval každý detail. Po navázání vzájemné důvěry se jim svěřil i s novými, dosud neznámými skutečnostmi. „Pro jeho případ jsou dokonce zásadní. S režisérem filmu Petrem Jáklem jsme na nich potom postavili jednu z nosných linií filmu,“ prozrazuje scénárista. Vedle toho se tvůrci filmu dozvěděli i to, co dělal na útěku. Jak přesně utekl, i věci z jeho běžného života ve vězení. Tlak ze strany policie nebo podsvětí při natáčení filmu nezažili.
„Pořád mi ale chodí anonymní dopisy,“ říká režisér, který je bývalý český reprezentant v judu a filmový kaskadér. Při prvním setkání měl ale i on z Jiřího Kajínka, který byl odsouzen za dvojnásobnou vraždu, strach. Poprvé se potkali ve vězení ve Valdicích, kde dlouhé podzemní chodby připomínají film Mlčení jehňátek. „Čekal jsem někoho, jako byl Hannibal Lecter,“ vzpomíná. Když si ale s Jiřím Kajínkem začali povídat, záhy zjistil, že to není typ člověka, co se snaží druhému dostat do hlavy. „Na tu dobu, co tam strávil a jak dlouho je za mřížemi, tak je pořád pozitivní a není zlomený,“ říká debutující režisér Petr Jákl. Probourají mu mříže
S Jiřím Kajínkem se setkala i Tatiana Vilhelmová, která ve filmu hraje advokátku. Jejímpředobrazem je skutečná Kajínkova advokátka Klára Slámová. I populární herečka o celé kauze hodně přemýšlela. Soudit ani zastávat se však odsouzeného muže nechce. „Nevím, jaký je člověk. Scénář ukazuje možnost, že se vše mohlo odehrát úplně jinak, než jak se předpokládá,“ prozrazuje.
Film nabídne možnost podívat se na případ z jiného úhlu, zamyšlení nad systémem. „Justiční omyly existují, někdy je vězeň po dalším prošetření propuštěn jako nevinný. Co když je pan Kajínek tenhle případ?“ ptá se Tatiana. To, že se Kajínek stal sexsymbolem, ji neudivuje. „Počkejte po premiéře filmového Kajínka. To mu do cely probourají mříže,“ směje se.
Specialistou na filmy podle našich největších kriminálních případů se stává Michal Dlouhý. Po roli ve filmu Sametoví vrazi, jejímž námětem byly Orlické vraždy, přijal i roli policisty ve filmu Petra Jákla. Kauzu Kajínek sledoval v médiích od začátku. Na jednoznačný soud o vině či nevině se ale necítí. „Náš film by mohl hodně napovědět. Nic divákovi nevnucuje, nechává mu volnost, aby si názor na celý případ udělal sám,“ láká do kina Michal Dlouhý.
V Německu ho nemáme
Ve filmu hraje i několik zahraničních herců, kteří o fenoménu Jiřího Kajínka nikdy předtím neslyšeli: představitel hlavní role Konstantin Lavroněnko, držitel Zlaté palmy z festivalu v Cannes, polská herecká hvězda Boguslav Linda, u nás známý jako představitel titulní role ve filmu Je třeba zabít Sekala, nebo německý herec s drsnou tváří Werner Daehn. „Pro cizince je celý ten případ nečitelný. Vůbec nevím, jaký si na to mám udělat názor,“ říká Daehn, který ve filmuhraje plzeňského mafiánského bosse. Jeho pocity jsou ale jednoznačné. „Určitě nespáchal to, za co sedí ve vězení,“ myslí si. O podobném případu v rodném Německu neví.
