Ve volyňském muzeu se usadili skřítci

Vítejte v říši fantazie! Na milovníky Tolkiena a dalších děl novodobé fantasy čeká v Městském muzeu ve Volyni na Strakonicku velké překvapení.

Bytosti, které se v mnohém podobají těm ze současných amerických velkofilmů, maloval už před stoletím volyňský rodák Alois Boháč. Výběr jeho obrazů a kreseb, které spojuje název Miláčkové, si mohou lidé prohlédnout ve druhém patře středověké tvrze až do 28. září denně kromě pondělí.
„Je to jeho ideální svět plný přírody, barev a životní radosti. Podoba roztodivných tvorečků vychází nejen z obecně známých pohádek, bájí a legend, ale i z autorova pozorování lidských typů, sociálních situací a dětských her,“ popsal vedoucí muzea Karel Skalický.

Středoškolský profesor kreslení a akademický malíř Alois Boháč žil v letech 1885–1945. Proslul hlavně oleji, akvarely a kresbami, na nichž ožívaly pohádkové a fantastické bytosti umístěné většinou do romantické krajiny. Některé figurky jsou dodnes známé z pohádek, pověstí a mýtů – například Rýbrcoul, vodník nebo faun, který se na jednom obraze vyskytuje dokonce v ženské podobě, což je nevídané.

Jiné bytosti se zrodily z čiré autorovy fantazie, ale všechny jako by žily svým vlastním životem, zcela mimo čas a prostor. Jsou veselé, laskavé i potutelné, z některých jde hrůza, jiné se tváří komicky či dobrácky.

Ale kam se vytratil člověk? Je na jediném obraze. Jako utopenec. ,,Člověk je tvor nejušlechtilejší – nejkrásnější, co kdy příroda zplodila, ale povaha jeho mnohdy daleko předčí zvíře. Je to příšera, jíž není mezi tvorstvem rovné!“ zapsal si svérázný malíř v roce 1921.

Fauni, nymfy, zvířata

Svět v obrazech Aloise Boháče začíná vždy někde na cestě, u vody nebo na větvi a je plný zvířecích bytostí. Dva fauni utíkají před bouří, aby pak za chvilku spolu rozverně hráli v duetu písničku. Nymfy a opice, setkání kozlonohů na pastvě, laškování na břehu, žabí sněm v rákosí. Ptáci honosného peří a vědoucího zraku, kteří místo aby zpívali, poslouchají příběhy. „Autor hravě uplatňuje principy grotesky a karikatury,“ shrnul Skalický.

Manželka Aloise Boháče věnovala v roce 1952 celou uměleckou pozůstalost Volyni. Čítá 138 obrazů, přes dva tisíce kreseb a studií, velké množství sbírkových předmětů a knih. Alois měl dva bratry, též oddané malování, sbírání výtvarných děl a restaurování. Trojice zaujala i studentku Karlovy univerzity Hanu Dobešovou, která o nich napsala diplomovou práci.
Muzeum vydalo k výstavě katalog i pohlednice. Návštěvníci si v expozici mohou postavit kostky, puzzle či vybarvovat obrázky.

Nepřehlédnutelný maskot chodí po ulicích a zve na výstavu, která už rozehrála školáky a další lidi obdařené fantazií. Boháč je inspiroval k potvůrkám z keramiky, papíru a třeba i z čokolády.