Vzorky, s nimiž výzkumníci pracovali, pocházejí ze stehenní kosti muže, který žil před 45 tisíci lety v oblasti Sibiře, nedaleko dnešní osady Usť-Išim. Jedná se o nejstaršího člověka moderního typu, jehož pozůstatky se dochovaly mimo Afriku a Blízký východ.
„Stehenní kost dotyčného muže poskytla množství genetických informací srovnatelné s tím, co víme o současných lidech,“ uvedla Janet Kelsoová z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku. „Nyní máme představu o příbuznosti lidí žijících před 45 tisíci lety a lidí současných,“ dodala.
Na studii zveřejněnou v nejnovějším vydání časopisu Nature upozornil list The Washington Post.
Procenta genetické informace neandrtálců se v nálezu nelišila od těch dnešních
Kelsoová se svými kolegy mimo jiné porovnávala, kolik procent DNA neandertálců obsahuje genom muže žijícího před 45 tisíci lety u Usť-Išimu a genom současných lidí, aby dokázala přesněji určit, kdy se naši přímí předkové a neandertálci zkřížili.
Homo sapiens neanderthalensis žil v Evropě a v západních oblastech Asie asi před 300 tisíci lety až do svého vymizení na Iberském poloostrově před 28 tisíci lety. Člověk moderního typu pochází podle dnes nejpřijímanějších teorií z Afriky, kde vznikl před necelými 200 tisíci lety, a posléze se přemístil i do Evropy. Odhady doby křížení byly doposud velmi vágní, uvádělo se období před 37 tisíci až 86 tisíci lety.
Odborníci z lipského ústavu zjistili, že procento genetické informace neandertálského původu u dnešních lidí a člověka od Usť-Išimu je prakticky stejné. To podle expertů naznačuje, že ke křížení došlo předtím, než žil člověk, jemuž patřily zkoumané pozůstatky.
Upřesněno: Neandrtálci se s moderními lidmi zkřížili před 50 až 60 tisíci let
Vzhledem k tomu, že se ale usťišimský člověk narodil podstatně blíž době genetického prolínání, mohli Kelsoová a její kolegové vyčíst z jeho DNA přesnější časový rámec. Lidé moderního typu a neandertálci se podle nich zkřížili 7000 až 13000 let před tím, než se objevil člověk od Usť-Išimu, tedy před 50 tisíci až 60 tisíci roky.
Možná nejzajímavější na celé studii je ale lokalita, kde byly pozůstatky dotyčného muže odhaleny. Kelsoová připomněla, že již dříve byly v této sibiřské oblasti nalezeny nástroje z období, kdy žil muž od Usť-Išimu a které jsou podle všeho lidským výtvorem - toto je ale zřejmě první přímý důkaz toho, že zdejší oblast před 45.000 lety obývali moderní lidé.
