Oblíbená rekreační droga extáze – známá pod zkratkou MDMA – má na lidský mozek zajímavý účinek, který by podle psychologů mohl být využitelný při léčbě pacientů s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD): vrací jej do stavu pubertálního učení sociálních interakcí. Vyplývá to z výzkumu lékařů z Univerzity Johnse Hopkinse, který vyšel v časopisu Nature.
Tamní lékařský tým je jedním z mnoha, které nyní zkoumají efekty MDMA na oblasti mozku a chemické procesy v něm. Američtí výzkumníci pozorovali již po jediné dávce MDMA totožné chování pokusných myší, jako by se opět nacházely v pubertě – tedy v období těsně po dosažení sexuální zralosti vyznačující se zvýšenými snahami jedince o sociální kontakt. Když toto období odezní, myš se stává „dospělou“ a méně sociálně aktivní – období je měřitelné i nižšími úrovněmi vylučovaného oxytocinu známého také jako hormon lásky.
Vědci po podání dávky MDMA čekali dva dny, až myši zcela vystřízliví. I po této době pak myši reagovaly na sociální podněty a interakce, jako by byly opět v pubertě. „To ukazuje, že MDMA dokáže otevřít ‚okno‘ do kritické fáze vývoje sociálního učení i v období dospělosti,“ uvedl pro web Newsweek.com vedoucí výzkumného týmu Gül Dölen. Myší mozky v období po podání extáze produkovaly také více oxytocinu, a to v oblastech, kde obvykle nebývá.
Při správném postupu by se podle Dölena mohl tento efekt využít například v terapiích zmíněné PTSD nebo u lidí s poruchami sociální interakce. Minimálně pak jen pro posílení pouta psychoterapeuta s pacientem, který by se mohl snáze svěřovat a tím postupovat jinými terapiemi rychleji. MDMA– asistovaná psychoterapie v současnosti v USA prochází třetí fází klinických testů pro léčbu PTSD. Jako funkční by mohla být tamním lékovým ústavem FDA schválena na začátku roku 2021.
