Vědci zjistili, že hmyz skrývá vlastní antibiotika | E15.cz

Vědci zjistili, že hmyz skrývá vlastní antibiotika

Marek Schwarzmann

Marek Schwarzmann

Lékařství prodělalo na prahu dvacátého století zásadní změnu díky objevu antibiotik. Jejich nadměrné užívání se však lidstvu necelých sto let poté, co Alexander Fleming nasadil první penicilin, vymstívá: řada skupin antimikrobiálních léků přestává účinkovat a například v nemocnicích se stále více šíří bakterie odolné vůči jakémukoli typu antibiotik. Vědci z University of Wisconsin v americkém Madisonu nyní tvrdí, že odhalili nový zdroj pro vývoj antibiotik budoucnosti. Jsou to specifické druhy hmyzu a jejich mikrobiomy.

Biologové zjistili, že řada druhů hmyzu – namátkou floridský brouk lýkohub či amazonští mravenci ze skupiny Attini známí pěstováním hub – mají na svých tělech kolonie bakterií rodu Streptomyces, díky kterým jsou odolní vůči řadě infekcí.

„Další generace antibiotik by mohly pocházet právě z těchto hmyzích variant bakterií,“ tvrdí vědci na webu univerzity. Z rodu Streptomyces pochází celá škála antibiotik, například i historicky první antibiotikum pro léčbu tuberkulózy, tedy streptomycin.

Vědci v dosud největší studii zaměřené na hmyz otestovali více než 2500 druhů a na nich žijících mikrobiálních kolonií. Potvrdili, že mikrobiomy brouků jsou mnohdy až několikrát efektivnější než půdní druhy mikrobů, které se při hledání nových antibiotik využívají nejčastěji. Nové látky navíc zabíraly také proti dosud rezistentním infekcím.

Vědci zjistili, že komáři mohli šířit malárii před miliony let

„Hlavní rozdíl oproti dosavadním výzkumům spočívá v druhové vzdálenosti a členitosti,“ vysvětlil doktorand Marc Chevrette, který se na studii podílel. Bakterie Streptomyces se totiž poprvé vyvinuly před zhruba 380 miliony let a jejich zástupci se za tu dobu stihli rozšířit a zmutovat do nejrůznějších prostředí.

„Síla naší studie spočívá v tom, že jsme provedli na padesát tisíc testů schopnosti bránit růstu 24 nejnebezpečnějších odolných bakterií a plísní,“ uvedl dále Chevrette. Mezi nimi nechyběl ani nejnebezpečnější zlatý stafylokok, známý též jako MRSA.

V průběhu výzkumu vědci také identifikovali nové antibiotikum cyphomycin pocházející z brazilských mravenců rodu Attini, v Česku známých i jako Atta. Cyphomycin velmi efektivně likvidoval plísně doposud rezistentní vůči antibiotikům, a hlavně bez vedlejších, zpravidla toxických efektů. Samozřejmě to zatím platí jen na testovacích modelech s využitím myší.

Tvrdý brexit nejvíce odnesou Němci

Infekce z nemocnic

Vědci již zažádali o patent s tím, že bude třeba dalších testů, než bude možné začít cyphomycin podávat člověku, vysvětlují v časopisu Nature Communications.

Studie Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí ECDC odhaduje, že v Evropě umírá kolem 33 tisíc lidí ročně v důsledku infekce vyvolané bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Tři čtvrtiny infekcí vznikají v souvislosti se zdravotní péčí.

Zápisník Jana Vávry: Toxické žiletky

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!