Vědci zjistili, že kanadským jílem lze zničit i superbakterie

Nemocniční nákaza. Zlatý stafylokok zabíjí v nemocnicích
tisíce pacientů ročně. Kanadský jíl by tomu mohl zabránit.

Nemocniční nákaza. Zlatý stafylokok zabíjí v nemocnicích tisíce pacientů ročně. Kanadský jíl by tomu mohl zabránit. Zdroj: Profimedia.cz

Domorodí Kanaďané přidávali do své univerzálně používané medicíny speciální jíl. Podle nových zjištění má takové antibakteriální účinky, že vyhubí i krajně odolného zlatého stafylokoka.

Indiáni ze zátoky Kisameet v Britské Kolumbii léčili jílem nejrůznější potíže od kožních po žaludeční. Právě univerzálnost tohoto materiálu zaujala lékaře, kteří se po podrobnějším zkoumání nestačili divit.

Kontakt se zhruba deset tisíc let starým jílem podle výzkumníků z University of British Columbia ve Vancouveru nepřežijí ani takzvané superbakterie, tedy ty nejodolnější bakterie ze skupiny Eskape, k nimž patří například Enterokok faecium, zlatý stafylokok nebo Klebsiella pneumoniae. Tyto nesmírně odolné bakterie přežívají i v nemocničním prostředí, kde působí pooperační infekce a zvyšují úmrtnost.

Lékaři při testování smíchali kolonie bakterií s hrudkou jílu. Ta už po pěti hodinách kompletně zahubila vybrané kmeny enterokoka, po 24 hodinách i zlatého stafylokoka a klebsiellu. „Více než padesát let nevhodného předepisování a nadužívání antibiotik vedlo k rychlému rozšíření odolnosti bakterií. Jíl ze zátoky Kisameet má přirozené antibakteriální účinky a stojí za to jej řádně prozkoumat v klinické studii,“ uvedli výzkumníci ve studii, kterou vydal časopis mBio. Je však třeba postupovat velmi opatrně. Jíl by totiž mohl kromě superbakterií vyhladit i veškerou přirozenou mikroflóru člověka.

Vědci jsou ze zjištění nadšení, ale možná očekávání veřejnosti pesimisticky tlumí v závěru prohlášením, že není jasné, kdy klinické testy jílu začnou a za jak dlouho by se jejich výsledky daly použít.