Vnitrobuněčný parazitický prvok Toxoplasma gondii je znám tím, že je schopen z myši učinit „nebojácného“ hlodavce, který neumí objektivně vyhodnocovat riziko. Takový tvor v podstatě ignoruje jakékoliv nebezpečí a třeba přítomnost kočky-predátora ani neregistruje. Vědci z University of Colorado nyní tvrdí, že obdobný vliv má prvok i na lidský mozek, byť samozřejmě člověk se nemusí obávat toho, že se z něj pod vlivem prvoka stane nebojácný maniak.
Jemná, a hlavně poprvé v historii prokázaná změna v chování po nákaze toxoplazmou zde však nastává: z člověka se prý mnohem častěji stane byznysmen. U téměř 1500 studentů s pozitivním nálezem na toxoplazmu vědci prokázali, že mají 1,7násobně vyšší sklony k podnikání či vyhledávání pozic vyššího managementu, které obvykle bývají spojeny jednak s lepším finančním ohodnocením, ale hlavně také s potřebou podstupovat vyšší riziko.
V rámci první vlny studie lékaři vyšetřili také byznysmeny. U těch infikovaných toxoplazmou pak indikovali až 1,8krát vyšší četnost a pravděpodobnost, že si založí nebo založili vlastní firmu.
Tato prvotní zjištění pak výzkumný tým potvrdil i ve státní databázi výskytu nákaz za posledních 25 let, kde odhalil zvláštní vzorec: větší četnost nákazy vždy korelovala s pozdějším boomem start-upů a, překvapivě, také nižšími vykazovanými indexy podnikatelského strachu v celém Coloradu.
Podle lékařů je tak nutné k symptomům nákazy prvokem, mezi které patří narušení funkce imunitního systému či „přeprogramování“ zánětlivé odezvy organismu, přičíst také inklinaci k podnikání. Studie coloradských vědců publikovaná v časopisu Proceedings of the Royal Society B připomněla také dřívější neúspěšné či nepřesvědčivé snahy o prokázání vlivu prvoka na lidský mozek v kontextu zvýšené agrese, pracovitosti či neurózy.
