Oblíbený východní fermentovaný čajový nápoj kombucha se zapsal do dějin inženýrství. Výzkumníci z MIT a Imperial College London totiž na jeho základě vyvinuli způsob výroby nových typů tuhých funkčních a „živých“ materiálů. O novátorském výzkumu informoval časopis Nature Materials.
Vědci pracovali s původní mixturou kombuchy známou též pod zkratkou SCOBY (z anglického symbiotic culture of bacteria and yeast, česky symbiotická kultura bakterií a kvasinek – pozn. aut.) a vyprodukovali celulózový materiál protkaný enzymy, které jsou schopné řady interakcí, například detekce znečišťujících látek.
Ve výzkumu také ukázali, že jsou do směsi schopni zakomponovat kvasinky, které v ní dlouhodobě přežívají. Takový „živý“ materiál pak byl dlouhodobě schopen například čistit vodu. Laděním směsi bakterií a kvasinek a přidáváním různých speciálně geneticky upravených verzí lze prý do budoucna generovat poměrně širokou škálu dalších materiálů, jejichž využití ještě ani není teoretizováno. Lze jim tím vetknout také řadu nejrůznějších vlastností, od běžného světélkování po schopnost detekovat různé sloučeniny.
„V budoucnu by takovýto materiál mohl být pěstován nejen ve specializovaných továrnách, ale klidně samotnými spotřebiteli. Odpadl by tak centralizovaný a na zdroje náročný běžný výrobní proces, ať už zmíněných filtrů, anebo třeba futuristických balicích materiálů, které by samy detekovaly své poškození a opravily se,“ nastínil jeden z autorů studie Timothy Lu fakt, že řada lidí si čajovou kombuchu pěstuje také sama.
Luova laboratoř je svou prací s biologickými materiály známá, stojí třeba za dřívějším objevem způsobu využití běžné bakterie E. coli k výrobě biofilmů protkaných jinými materiály, třeba nanovlákny zlata. Aktuální studii s kombuchou vedl jeden z jeho studentů.
